ECLI:CZ:US:2010:1.US.3312.09.1
sp. zn. I. ÚS 3312/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele KOVOPLAST, výrobní družstvo, se sídlem Zavodní 1057, Hluk, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Sochorcem, advokátem se sídlem V Teničkách 614, Uherské Hradiště, proti jím označenému zásahu orgánu veřejné moci ve formě dopisu ministra práce a sociálních věcí ze dne 31. 7. 2009, č. j. 2008/18886-424/51, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud zakázal ministru práce a sociálních věcí pokračovat v porušování jeho základních práv a svobod s tím, aby ministerstvo vydalo rozhodnutí o povolení přezkumu rozhodnutí o odvolání č. j. 2007/20694.442 ze dne 3. 4. 2007. Ústavní stížnost opírá o následující důvody.
Stěžovatel podal podnět ministrovi práce a sociálních věcí k přezkoumání rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č.j. 2007/20694-442 ze dne 3. 4. 2007, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce v Uherském Hradišti č.j. UHA-T-4/2007 o neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §78 zákona o zaměstnanosti KOVOPLAST výrobnímu družstvu na čtvrté čtvrtletí roku 2006.
Tomuto podnětu však ministr nevyhověl, neboť v uvedených rozhodnutích neshledal skutečnosti nasvědčující tomu, že mohla být vydána v rozporu s právním předpisem. Toto své rozhodnutí ministr stěžovateli sdělil přípisem ze dne 31. 7. 2009, č.j. 2008/18886-424/51. Tímto rozhodnutím došlo podle stěžovatele k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť ministr se v něm náležitě nevypořádal se všemi námitkami v podnětu uvedenými.
Stěžovatel dále v ústavní stížnosti výslovně žádá prominutí zákonné dvouměsíční lhůty stanovené k podání ústavní stížnosti. Je totiž přesvědčen, že trvání na dodržení této lhůty by bylo v jeho případě příliš tvrdé, což blíže odůvodňuje; v této souvislosti v ústavní stížnosti výslovně uvádí, že rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí mu bylo doručeno 6. 8. 2009.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že cit. přípis ministra práce a sociálních věcí ze dne 31. 7. 2009, proti němuž stěžovatel brojí, považuje za rozhodnutí orgánu veřejné moci, ne tedy za "jiný zásah". Z hlediska procesních podmínek této ústavní stížnosti je však toto rozlišení nerozhodné (viz dále).
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle §72 odst. 5 cit. zákona jestliže zákon procesní prostředky k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost v době 60 dnů ode dne, kdy stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv nebo svobod dozvěděl.
Stěžovateli byl citovaný přípis ministra práce a sociálních věcí doručen 6. 8. 2009. Toho dne se tedy o jeho existenci dozvěděl. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout následujícího dne a skončila v pondělí 5. 10. 2009. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 21. 12. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.
K žádosti o prominutí lhůty stanovené zákonem o Ústavním soudu k podání ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že tato lhůta je stanovená jako zákonná kogentní lhůta a Ústavní soud není oprávněn tuto lhůtu prominout.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2010
Vojen Güttler v. r.
soudce zpravodaj