ECLI:CZ:US:2010:1.US.867.10.1
sp. zn. I. ÚS 867/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. H. K., zastoupené JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem Dělnická 434/1a, Havířov, proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 0 Nt 6502/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu s tím, že jím došlo k porušení jejích základních práv zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 7 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 95 odst. 1 Ústavy.
Napadeným příkazem k domovní prohlídce bylo nařízeno provedení domovní prohlídky v rodinném domě, jehož je stěžovatelka podílovým spoluvlastníkem s podílem 1/2. Stěžovatelka obecnému soudu zejména vytkla, že napadený příkaz k domovní prohlídce - vydaný před zahájením trestního stíhání - měl být odůvodněn jako úkon neodkladný či neopakovatelný ve smyslu §158 odst. 3 písm. i) tr. ř. ve spojení s §160 odst. 4 tr. řádu. Dále namítla, že odůvodnění příkazu nesplňuje náležitosti odůvodnění rozhodnutí, není přesvědčivé a sdělné, neboť v něm nejsou uvedeny ani základní informace o podloženosti a důvodnosti trestního stíhání a chybí v něm i zmínka o zdroji informací orgánů činných v trestním řízení.
Okresní soud v Ostravě ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že rozhodl o návrhu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě sp. zn. I KZN 4281/2009 ze dne 25. 1. 2010 poté, co přezkoumal návrh i přiložený spisový materiál. Návrhu vyhověl, jelikož jej shledal věcně důvodný a řádně odůvodněný, včetně náležitostí úkonů ve smyslu ust. §160 odstavec 4 trestního řádu. Soud příkaz vydal písemně a odůvodnil jej ve smyslu §83 trestního řádu; tento právní předpis (ani předpis jiný), náležitostí odůvodnění neobsahuje. V příkazu pak bylo nařízeno mimo uvedení obecných náležitostí provedení domovní prohlídky, popsán rodinný dům tak, aby nemohlo dojít k záměně, byl tam uveden účel domovní prohlídky, poukázáno na povinnosti osoby, u níž má být prohlídka provedena a na povinnosti vydat věci důležité pro trestní řízení. Jednalo se o domovní prohlídku nařízenou před zahájením trestního stíhání ve fázi prověřování pro podezření ze spáchání trestných činů v rozhodnutí specifikovaných. K neodkladnosti tohoto úkonu, byť o něm soud výslovně nehovoří, je prý nutno uvést, že to z příkazu k domovní prohlídce vyplývá, a to jak z podstaty prověřovaných trestných činů, a způsobu, jakým měly byly spáchány; to platí v návaznosti na věci, které se mohly dle poznatků získaných šetřením policejního orgánu v uvedeném rodinném domě nacházet - zejména PC, včetně přenosných paměťových médií a listiny, které se měly vztahovat k předmětné veřejné zakázce na rekonstrukci domu, jakož i na podstatu úkonu, který byl uvedeným příkazem nařízen. S ohledem na stádium trestního řízení, jakož i na ustanovení §82 odstavec 1 trestního řádu, který stanoví podmínky, za nichž lze domovní prohlídku vykonat, není dle názoru okresního soudu namístě vypisovat v odůvodnění příkazu k domovní prohlídce důkazy a poznatky shromážděné v policejním spise. "Důvodné podezření, jak ve vztahu k tomu, že předmětné skutky byly spáchány, naplňují znaky trestných činů i skutečnosti, že se jich měl dopustit mimo jiné podezřelá Mgr. H. K., tak ve vztahu k věcem důležitým pro trestní řízení, které se měly ve specifikovaném rodinném domě nacházet, vyplývalo ze spisového materiálu, který soud podrobně prostudoval."
Stěžovatelce bylo zasláno uvedené vyjádření k eventuální replice, leč tuto možnost nevyužila.
II.
Ústavní soud ve své judikatuře dovodil, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých) může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§160 odst. 4 tr. řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§83 odst. 1 al. 2 tr. řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu; proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i se zřetelem na svoji zvláštní závažnost přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 298/05, II. ÚS 362/06, II. ÚS 789/06, II. ÚS 474/07, IV. ÚS 1780/07).
V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1780/07 Ústavní soud - s ohledem na kautely plynoucí z ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost obydlí uvedl, že "pokud ... nedošlo dosud k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, již samotný příkaz k provedení domovní prohlídky, jakožto nezbytný právní základ k její realizaci, musel být v předmětném trestním řízení tudíž vydán s odůvodněním i toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§160 odst. 4 tr. řádu), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce. Pakliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, trpí příkaz k domovní prohlídce závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva ... bezprostředně dotýká.".
Ústavní soud konstatuje, že ve věci sp. zn. IV. ÚS 883/10 se zabýval ústavní stížností Ing. L. J. proti příkazu k domovní prohlídce téhož soudu, z téhož dne a stejné spisové značky (tedy vydaný v téže trestní věci), týkajícího se sice odlišné nemovitosti, nicméně s obsahově identickým odůvodněním (srov. č. l. 3 - 4 spisu 0 Nt 6502/2010) jako napadený příkaz k domovní prohlídce. Oběma příkazům k domovní prohlídce předcházel jediný návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce (srov. č. l. 1 - 2 spisu 0 Nt 6502/2010). Rovněž ústavní stížnost Ing. L. J. vedená pod sp. zn. IV. ÚS 883/10 byla koncipována obdobně [srov. např. rekapitulaci ústavní stížnosti v usnesení sp. zn. IV. ÚS 883/10: "Stěžovatel obecnému soudu vytkl, že předmětný příkaz k domovní prohlídce dle jeho přesvědčení trpí především tím deficitem, že měl být odůvodněn co do provedení domovní prohlídky jako úkon neodkladný či neopakovatelný ve smyslu §158 odst. 3 písm. i) ve spojení s §160 odst. 4 tr. řádu. V této souvislosti poukázal na rozhodovací důvody obsažené v nálezech Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06 a IV. ÚS 1780/07. Odůvodnění rozhodnutí rovněž vytkl, že "dosavadní poznatky získané šetřením policejními orgány", na něž odkazuje, nejsou blíže vymezeny, což vzbuzuje pochybnosti o tom, zda soud skutečně přezkoumal spisový materiál a objektivně seznal, že míra všech doposud shromážděných důkazů opravňuje soud k vydání příkazu k domovní prohlídce."].
Ústavní soud uvedenou ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 883/10 usnesením ze dne 19. 5. 2010 jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Především konstatoval, že "Z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 0 Nt 6502/2010, jejž si za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, Ústavní soud zjistil, že návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 25. ledna 2010 sp. zn. 1 KZN 4281/2009, na základě něhož bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí vydáno, je z hlediska prověřování pro podezření ze spáchaní vymezených trestných činů [přípravy k trestnému činu podvodu podle §7 odst. 1, §250 odst. 1, 4 tr. zák., případně přípravy k trestném u činu přijímání úplatku podle §7 odst. 1, §160 odst. 1, odst. 4 písm. a, b), podplácení podle §161 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák., ve znění pro posouzení věci rozhodném] přiměřeně a dostatečně odůvodněn, a to i v intencích §160 odst. 4 tr. řádu. Nahlíženo na tento návrh státního zástupce v souvztažnosti (vzájemné podmíněnosti) s následně vydaným příkazem k domovní prohlídce, z jehož odůvodnění se podává v intencích naposled citovaného nálezu i povaha předmětné prohlídky, nebyla shledána námitka stěžovatele ústavněprávně relevantní. Totéž se týká i výtky míry vymezení důkazního materiálu, z něhož obecný soud učinil úsudek o tom, že v prostorách v rozhodnutí přesně označených by se mohly nacházet věci důležité pro trestní řízení, když v tomto ohledu nutno vzít v úvahu (v dané fázi řízení) i z povahy věci plynoucí nezbytnou procesní taktiku orgánů v tomto řízení činných (srov. obdobně nález sp. zn. III. ÚS 511/02)."
Ústavní soud ani v nyní projednávané věci neshledal důvod odchýlit se od argumentace citovaného usnesení sp. zn. IV. ÚS 883/10, které - jak již bylo uvedeno - se týkalo příkazu k domovní prohlídce s identickým odůvodněním (jako napadený příkaz k domovní prohlídce) a příkaz k domovní prohlídce byl vydán na základě stejného návrhu státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce v téže trestní věci.
Ústavní soud dodává, že neodkladnost domovní prohlídky byla explicitně vyargumentována v následující části návrhu státního zástupce k vydání příkazu k domovní prohlídce, kde se praví: "Jaké konkrétní opatření činili, dosud nebylo zjištěno. Tyto skutečnosti mohou být zjištěny ze zajištěné výpočetní techniky uvedené v tomto návrhu, případně listin zajištěných v průběhu domovní prohlídky. Z předmětné výpočetní techniky také může být zajištěna e-mailová korespondence, kterou mezi sebou v rámci úpravy nabídky Bytostavu vedli...reálně hrozí, že osoba, u které by domovní prohlídka byla provedena později, by zničila předmětné materiály. V této souvislosti uvádím, že každý uživatel počítače může vymazat kterýkoliv soubor ze svého počítače, což také zdůvodňuje nutnost provedení domovní prohlídky. Z těchto skutečností také plyne neodkladnost domovní prohlídky, neboť hrozí zničení důkazů důležitých pro trestní řízení."
Proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnosti stěžovatelky jako zjevně neopodstatněnou odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2010
Vojen Guttler v. r.
předseda senátu