ECLI:CZ:US:2010:2.US.1222.10.1
sp. zn. II. ÚS 1222/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. K., zastoupené Mgr. Markétou Peňázovou, advokátkou se sídlem nám. Svobody 20, Brno, proti výroku II. usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2008 č. j. 69 Nc 3986/2007-8 a proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2010 č. j. 20 Co 129/2009-34, takto:
Vykonatelnost výroku II. usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2008 č. j. 69 Nc 3986/2007-8 a výroku I. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2010 č. j. 20 Co 129/2009-34 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podala proti výše uvedeným rozhodnutím obecných soudů ústavní stížnost, neboť v nich spatřuje porušení svých základních práv a svobod zakotvených v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina"), konkrétně práva na majetek zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny a práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny.
Stěžovatelka dne 15. srpna 2007 podala návrh na nařízení exekuce s pověřením soudního exekutora, Mgr. Petra Kociána. Usnesením ze dne 7. ledna 2008, č.j. 69 Nc 3986/2007-3 Městský soud v Brně exekuci nařídil, provedením exekuce pověřil Mgr. Petra Kociána a povinnému uložil uhradit náklady exekuce stěžovatelce i exekutorovi.
Napadeným usnesením Městský soud v Brně exekuci zastavil z důvodu nemajetnosti vedlejšího účastníka. Stěžovatelce byla tímtéž usnesením ve výroku II. uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Petru Kociánovi náklady exekuce ve výši 4.165 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Krajský soud v Brně odvolání stěžovatelky nevyhověl a napadeným usnesením výrok II. usnesení Městského soudu v Brně potvrdil. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že je nesporné, že exekuce na majetek vedlejšího účastníka k návrhu stěžovatelky byla zastavena podle §268 odst. písm. e) o.s.ř., tedy z důvodu nemajetnosti povinného. Za této situace je dle názoru Krajského soudu v Brně zákonem, konkrétně §89 exekučního řádu, jasně stanovena povinnost stěžovatelky zaplatit exekutorovi náklady účelně vynaložené, případně paušálně určené náklady vzniklé v průběhu provádění exekuce.
Stěžovatelka s ústavní stížností rovněž spojila návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Odložení vykonatelnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Své osobní a majetkové poměry stěžovatelka doložila potvrzením České správy sociálního zabezpečení z 1. února 2010 o výši invalidního důchodu, dále potvrzením Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 10. března 2010 o trvání pracovní neschopnosti a výši dávek nemocenského, které jí byly vyplaceny za období od 29. září 2009 do 28. února 2010. Stěžovatelka prohlásila, že toto jsou její jediné příjmy. S ohledem na osobní a majetkové poměry byla stěžovatelce přiznána Českou advokátní komorou bezplatná právní pomoc. Oproti stěžovatelce stojí exekutor, kterému by mohla vzniknout toliko újma odkladem vykonatelnosti výroku přiznávající mu částku ve výši 4.165,- Kč.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. května 2010
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu