ECLI:CZ:US:2010:2.US.1534.10.2
sp. zn. II. ÚS 1534/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 15. července 2010 v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. V. V., zastoupeného Mgr. Janem Vaňkem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 28/559, 120 00 Praha 2, směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 10. 2009 sp. zn. 14 C 23/2005 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2010 sp. zn. 39 Co 523/2009, takto:
Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2010 napadá v záhlaví specifikované rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno stěžovatelovo základní právo na legitimní očekávání nabytí majetku garantované čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, právo vlastnit majetek garantované čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a právo podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací garantované čl. 26 odst. 1 a odst. 3 Listiny.
Žalobce I. R. se domáhal na žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti částky 29 986 012,60 Kč s příslušenstvím. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 3. 2003 č. j. 23 C 196/99-34 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a zástupcem pro řízení mu byl stanoven stěžovatel. Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal stěžovateli jako ustanovenému zástupci odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů ve výši 13 144,22 Kč. Usnesení soudu I. stupně bylo změněno tak, že výše odměny a náhrada nákladů řízení ustanoveného zástupce činí 25 610 Kč. Proti usnesení Městského soudu podal stěžovatel ústavní stížnost.
Ústavní soud zjistil, že v předmětné věci bylo žalobcem podáno dovolání vedené pod sp. zn. 25 Cdo 1260/2009 a řízení o něm nebylo dosud skončeno. Za těchto okolností Ústavní soud podle ustanovení §42 odst. 3 ve spojení s ustanovením §63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, konstatuje, že současně s řízením o ústavní stížnosti probíhá řízení o dovolání, v němž může být řešena otázka mající význam pro rozhodnutí Ústavního soudu (otázka důvodnosti náhrady škody požadované žalobcem, resp. její výše, popř. otázka náhrady nákladů řízení). Proto Ústavní soud rozhodl o přerušení řízení o podané ústavní stížnosti a pokračovat ve věci bude poté, co mu bude sděleno, jakým způsobem rozhodl o dovolání Nejvyšší soud.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. července 2010
Jiří Nykodým
předseda senátu