ECLI:CZ:US:2010:2.US.1838.10.1
sp. zn. II. ÚS 1838/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. V. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem Advokátní kanceláře v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 66 Co 1195/2009-59 ze dne 26. 2. 2010 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku čj. 29 Nc 6188/2008-25 ze dne 26. 2. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 4 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení rovněž shora uvedeného rozhodnutí okresního soudu, kterým byla nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 35 982 Kč (stěžovatel požaduje zrušení i tohoto rozhodnutí).
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a přiložených dokumentů, dospěl k závěru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit. zák.).
Procesním prostředkem ve smyslu citovaného ustanovení je od 1. 1. 2001 také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze dle §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání.
Z obsahu napadeného rozhodnutí krajského soudu, je zřejmé, že se o takovouto situaci právě jednalo, neboť odvolací soud odmítl odvolání stěžovatele proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, protože odvolání stěžovatele neobsahovalo skutečnosti, které lze namítat proti rozhodnutí o nařízení exekuce.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj