ECLI:CZ:US:2010:2.US.3282.09.1
sp. zn. II. ÚS 3282/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2009 č. j. 20 Cdo 4359/2009-65, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. 12. 2009, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2009 č. j. 10 Co 629/2009-51.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Tato podmínka však v případě stěžovatele splněna není.
Provedenou lustrací ústavních stížností podaných u Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž jeho ústavní stížnosti trpí vždy stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl vícekrát upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3016/07, sp. zn. II. ÚS 1066/09, IV. ÚS 2753/09 a další). Stěžovatel však na tyto výzvy nijak nereagoval a Ústavní soud byl nucen jeho nekvalifikovaná podání odmítat.
V řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 2304/09 Ústavní soud již stěžovatele k odstranění vady chybějícího zastoupení advokátem nevyzýval a jeho ústavní stížnost bez dalšího odmítl. Konstatoval, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Na tomto svém závěru nehodlá Ústavní soud nic měnit ani v nyní projednávaném případě.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2010
Stanislav Balík
soudce zpravodaj