ECLI:CZ:US:2010:2.US.367.10.1
sp. zn. II. ÚS 367/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti Ostreal s.r.o. se sídlem U Rourovny 556/3, Ostrava-Svinov, zastoupené Mgr. Jaromírem Jarošem, advokátem Advokátní kanceláře U Rourovny 556/3, Ostrava-Poruba, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2009 č.j. 11 Co 304/2009-119 a návrhu na odložení vykonatelnosti, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým krajský soud opravil svůj předchozí výrok rozsudku ze dne 14. 7. 2009 čj. 11 Co 304/2009-87.
V řízení u obecných soudů se žalobce proti stěžovateli, v postavení žalovaného, domáhal určení, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných bytových jednotek a spoluvlastnických podílů. Rozhodnutí okresního soudu, který žalobu zamítl, bylo odvolacím soudem změněno tak, že bylo určeno, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí. Proti rozhodnutí krajského soudu podal stěžovatel dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.
Dne 13. 11. 2009 bylo vydáno opravné usnesení, kterým byla dle §164 o.s.ř. ve výroku I. opravena nesprávná výše spoluvlastnických podílů přináležejících k bytovým jednotkám (spoluvlastnické podíly byly opraveny v souladu s údaji uvedenými v katastru nemovitostí).
Stěžovatel namítá, že nebyly splněny předpoklady pro vydání opravného usnesení, neboť nedošlo k opravě zřejmé chyby v psaní. Krajský soud ve skutečnosti opravil rozhodnutí v rozporu s žalobním návrhem žalobce, který v žalobním návrhu vymezil číselné zlomky podílů nesprávně a změnu žalobního návrhu neprovedl. Opravné usnesení krajského soudu nemůže stěžovatel napadnout odvoláním, a podrobit tak přezkumu nadřízeným soudem. I když bylo podáno dovolání a výroky rozsudku a opravného usnesení krajského soudu jsou z obsahového věcného hlediska vzájemně propojené, z procesního hlediska je však nutné tato rozhodnutí posuzovat samostatně.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci bylo podáno dovolání, které je (dle údajů poskytnutých stěžovatelem) přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. V rámci dovolacího řízení může stěžovatel nesporně uplatnit námitku předkládanou v ústavní stížnosti, neboť výrok krajského soudu bude přezkoumáván i v kontextu opravného usnesení, kterým došlo k obsahové změně původního výroku (srov. rovněž ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř). Za dané situace, kdy ve věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, Ústavnímu soudu nepřísluší vstupovat do probíhajícího řízení a posuzovat, zda v důsledku opravného usnesení bylo rozhodnuto v souladu s žalobním návrhem (event. bylo přiznáno více), či zda, byť bylo o nároku rozhodnuto správně, došlo k procesnímu pochybení, které svou intenzitou mohlo způsobit porušení procesních práv stěžovatele.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný. S ohledem na odmítnutí návrhu se Ústavní soud nemohl zabývat návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí (návrh na odklad vykonatelnosti akcesoricky sdílí osud ústavní stížnosti).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. února 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj