ECLI:CZ:US:2010:2.US.749.06.1
sp. zn. II. ÚS 749/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti M. Z., zastoupeného JUDr. Vladimírem Lamaczem, advokátem se sídlem Týnská 21, Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. 37 T 57/2004, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2005 sp. zn. 6 To 328/2005 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2006 sp. zn. 6 Tdo 662/2006, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů pro tvrzené porušení jeho ústavně zaručeného práva dle čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
Z Centrální evidence obyvatel Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 13. 3. 2009 zemřel.
Podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle §107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle §107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí (§7 odst. 2 občanského zákoníku).
Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení porušily obecné soudy jeho ústavně zaručená práva na soudní ochranu a spravedlivý proces, jakož i právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva a svobody, jež jsou podle ústavního práva vázány na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než, řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu s odkazem na ustanovení §107 odst. 5 občanského soudního řádu, zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 16. prosince 2010
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu