ECLI:CZ:US:2010:3.US.532.10.1
sp. zn. III. ÚS 532/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. března 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky Mgr. I. Š., zastoupené Mgr. Markétou Budkovskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Husova 5, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 11. 11. 2009 č. j. 29 Co 701/2008-169 a Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 5. 2008 č. j. 10 Nc 443/2007-77, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných rozsudků s tím, že je má za rozhodnutí, porušující její základní právo a právo dcery na spravedlivý proces, jak je garantováno čl. 4, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny (míněno zřejmě Listiny základních práv a svobod). Uvedla, že provedené důkazy o majetkových poměrech otce nezletilé nepovažuje za dostačující k řádnému zjištění rozhodných skutečností pro určení výživného, s neprovedením jí navrhovaných důkazů se soudy nevypořádaly, v tomto směru nedostatky neodstranil ani odvolací soud, který výrok o výživném v částce 12.000,- Kč měsíčně potvrdil. Vyslovila dále přesvědčení, že závěry vyvozené soudem II. stupně jsou v extrémním nesouladu s učiněnými zjištěními, která jsou navíc zcela nedostatečná pro spravedlivé rozhodnutí a hrubě ignorují samotnou zákonnou úpravu. Pokud jde o výroky odvolacího soudu týkající se úpravy výchovy nezletilé svěřené matce a nákladů odvolacího řízení, vůči těm ústavní stížnost výtky neobsahuje.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním jej spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne shledá-li jej zjevně neopodstatněným, důvodem k odmítnutí je též zjištění, že podaný návrh je nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, doplnil dokazování o majetkových poměrech otce s ohledem na dobu, která od rozhodnutí Okresního soudu v Liberci uplynula, a opodstatněně výroky o určení výživného pro nezletilou, narozenou 1. 5. 2005, potvrdil. Ve vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku se s poukazem na obsah dokazování, na znění §85 odst. 2, §85a odst. 2, §96 odst. 1 a 3 zákona o rodině, vypořádal se všemi odvolacími námitkami matky, a proto lze na ně v dalším odkázat. Je třeba dodat, že jak soud I. stupně, tak soud odvolací zhodnotily v souladu s citovanými ustanoveními zákona o rodině potřeby nezletilé, majetkové poměry rodičů a rozsah dalších vyživovacích povinností otce, jakož i rozsah péče matky o dceru předškolního věku, která navštěvuje mateřskou školku, tzv. volitelné kroužky a část nezbytné péče o dítě je za matku plněna jinou osobou - těmto zjištěním pak odpovídá určení povinnosti otci platit nezletilé výživné v celkové výši 12.000,- Kč měsíčně a uhradit i na něm vzniklý dluh v částce soudem I. stupně stanovené.
Pro shora uvedené byl návrh směřující proti výrokům rozsudku soudu II. stupně odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh směřující proti rozsudku I. stupně pak jako nepřípustný [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. března 2010
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu