ECLI:CZ:US:2010:4.US.1414.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1414/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. června 2010 ve věci navrhovatele M. P., zastoupeného JUDr. Robertem Bezděkem, CSc., advokátem se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2006 sp. zn. 36 Cm 175/2004, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení označeného rozsudku s tím, že se rozhodnutím soudu cítí dotčen v základních právech. Uvedl, že v předmětném řízení o zaplacení částky 158.212,- Kč mu byl ustanoven opatrovník, když na adresu trvalého bydliště mu nebyla žaloba ani vydaný platební rozkaz doručeny s tím, že se odstěhoval bez udání adresy. O rozhodnutí soudu se dozvěděl až 16. 4. 2010, kdy mu bylo do datové schránky doručeno usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 71 EXE 6405/2010-16 o nařízení exekuce pro částku 158.212,- Kč s příslušenstvím. Teprve poté ze spisu Městského soudu v Praze zjistil uvedené skutečnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 a §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Podle §229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu I. stupně nebo odvolacího soudu, byl-li mu v řízení ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
S ohledem na obsah ústavní stížnosti, napadající pravomocný rozsudek soudu I. stupně o povinnosti žalovaného, nyní stěžovatele, zaplatit žalobci částku 158.212,- Kč s příslušenstvím a uhradit náklady řízení, je nepochybné, že tato nebrojí proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jež účastníku zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když tvrdí, že mu byl nedůvodně v řízení ukončeném označeným rozsudkem ustanoven opatrovník. Stěžovatel konečně v návrhu ani neuvádí podání žaloby pro zmatečnost dle §229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, jejímž prostřednictvím, jako mimořádným opravným prostředkem, se mohl domáhat zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, jestliže by bylo zjištěno porušení základních principů ovládajících řízení před soudem (§18, §19, §20 a násl. občanského soudního řádu).
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 2010
Pavel Holländer
soudce zpravodaj