ECLI:CZ:US:2010:4.US.1946.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1946/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o návrhu navrhovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. dubna 2010 sp. zn. 19 Co 642/10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 8. července 2010 doručeno podání, kterým se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. dubna 2010 sp. zn. 19 Co 642/10.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.
Navrhovatel nerespektoval ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z provedeného lustra Ústavního soudu bylo zjištěno, že navrhovatel podal od roku 2007 k Ústavnímu soudu několik desítek ústavních stížností, přičemž řada z nich byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že navrhovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že navrhovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (kupř. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09, I. ÚS 467/09, I. ÚS 787/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 1204/10, II. ÚS 1778/10 atd. in http://nalus.usoud.cz). Bylo proto ve vlastním zájmu navrhovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tuto vadu neobsahovalo.
Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 997/10, II. ÚS 1127/10, II. ÚS 1361/10) Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2010
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka