ECLI:CZ:US:2010:4.US.1961.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1961/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera o ústavní stížnosti S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru 9, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2010 sp. zn. 2 As 8/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení čl. 4, čl. 10, čl. 96 odst. 2 Ústavy ČR a čl. 3 odst. 3, čl. 10 odst. 1, čl. 30 odst. 2, čl. 31, čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2009 sp. zn. 5 Nc 3/2007, kterým jmenovaný soud odmítl podání stěžovatele podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., pro neodstranění vad uvedeného podání.
Proti zamítavému rozhodnutí kasačního soudu směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel napadenému rozhodnutí v podstatě vytýká, že bylo vydáno bez jednání v jeho nepřítomnosti, bylo mu odepřeno právo na advokáta, obsah rozhodnutí je podle něj zmatečný, v rozhodnutí není uveden žalovaný, ač jej označil. V uvedeném spatřuje porušení shora označených základních práv a navrhuje zrušení napadeného rozsudku.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele napadeným rozhodnutím Ústavní soud nezjistil. Nejvyšší správní soud, který ve smyslu ustanovení §109 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., o kasačních stížnostech rozhoduje zpravidla bez jednání, v odůvodnění svého rozhodnutí, jež Ústavní soud považuje za ústavně konformní, po předchozím popisu procesního vývoje dané věci, včetně poukazu na rozhodnutí krajského soudu, kterým nebylo vyhověno návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 7. 12. 2007, dostatečně vysvětlil, z jakého důvodu nepovažuje kasační stížnost stěžovatele za důvodnou. Na zdůvodnění napadeného rozhodnutí kasačního soudu tak možno odkázat a uzavřít, že rozhodnutím kasačního soudu nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele.
Za tohoto stavu byla ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnuta podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 14. července 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu