ECLI:CZ:US:2010:4.US.2029.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2029/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti, kterou podali 1) J. S. a 2) M. S., zastoupeni JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem v Hodoníně, Velkomoravská 1, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. května 2009 č. j. 3 T 236/2008-253 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2009 č. j. 9 To 337/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. července 2010 a doplněnou podáním dne 15. července 2010, se stěžovatelé podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že dne 8. června 2010 byla podána ústavní stížnost stěžovatelů nedopatřením u nepříslušného Okresního soudu v Břeclavi. Tato skutečnost byla stěžovatelům oznámena okresním soudem až přípisem ze dne 7. července 2010, doručeným 12. července 2010, když současně byla ústavní stížnost vrácena. Stěžovatelé proto k ústavní stížnosti připojili žádost o prominutí zmeškané lhůty k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud si ověřil u Okresního soudu v Břeclavi, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2009 č. j. 9 To 337/2009 bylo stěžovatelům doručeno dne 25. září 2009. Pokud pak stěžovatelé podali podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona a přípisem ze dne 6. dubna 2010 jim bylo z pověření ministryně spravedlnosti oznámeno, že nebyly shledány důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, k tomu Ústavní soud konstatuje, že podnět ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona (§266 trestního řádu) není procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu ustanovení §72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tento prostředek není totiž v dispozici obviněného (stěžovatele) a s podáním podnětu není spojeno zahájení řízení. Z uvedeného plyne, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práv poskytuje, bylo stěžovatelům doručeno dne 25. září 2009 a ústavní stížnost, doručená Ústavnímu soudu dne 13. července 2010 byla tak zcela evidentně podána po uplynutí 60 denní lhůty určené pro její podání.
K žádosti stěžovatelů o prominutí zmeškané lhůty k podání ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podání ústavní stížnosti jinému soudu než soudu Ústavnímu nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení §34 a §27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti v této lhůtě Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu. Lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.
Z uvedených důvodů soudkyni zpravodajce nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelů odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu)
V Brně dne 27. července 2010
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka