infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26.10.2010, sp. zn. IV. ÚS 2521/10 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2010:4.US.2521.10.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2010:4.US.2521.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2521/10 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 26. října 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatele T. Č., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. Na 102/2010, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel svým podáním brojil proti usnesení Nejvyššího správního soudu, jímž byl odmítnut jeho návrh na zjištění, zda v případě otce A. Č. byl či nebyl správním orgánem státu - Osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy - v roce 1949 porušen zákon a také návrh požadující nařízení obnovy řízení. Uvedl, že od Ústavního soudu očekává rozhodnutí, zda Nejvyšší správní soud musel jeho žalobu odmítnout či nikoliv a předpokládá, že soud bude mít zájem na spravedlivém dořešení daného restitučního sporu, zaviněného pácháním křivd bývalým komunistickým režimem. Právní zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem si nezajistil proto, že k advokátům "zaplatitelným" ztratil důvěru a ty, kteří "zaplatitelní" nejsou, si nemůže jako důchodce dovolit. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je nepochybné, že jmenovaný soud dne 30. 6. 2010 opodstatněně odmítl návrh stěžovatele, který se domáhal zjištění, zda v případě jeho otce, zemřelého dne 17. 2. 1968, byl státními orgány v poválečném přídělovém řízení porušen zákon, když otci v roce 1948 až 1949 nebylo umožněno odkoupit pekařskou provozovnu s obchodem, svěřenou mu v roce 1945 do národní správy, a také návrh na nařízení obnovy řízení, ve kterém se stěžovatel domáhal vydání předmětných nemovitostí. V odůvodnění usnesení Nejvyšší správní soud, s poukazem na novelu občanského soudního řádu zákonem č. 519/1991 Sb., účinnou od 1. 1. 1992, na zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč návrh brojící proti rozhodnutím vydaným před 1. 1. 1992 nesplňuje podmínky pro přezkum ve správním soudnictví, a tedy ani podmínky pro řízení před Nejvyšším správním soudem. Konečně i opodstatněně poukázal na skutečnost, že se navrhovatel sám domáhal vydání dotčených nemovitostí v řízení podle občanského soudního řádu (u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 11 C 106/99, jak vyplývá z předloženého usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 528/2004, kterým bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 11 Co 316/2003-261 ve věci žaloby o vydání předmětných nemovitostí), řízení bylo pravomocně skončeno a správní soudy nemají pravomoc přezkoumávat rozhodnutí učiněná dle občanského soudního řádu a tedy ani nařizovat obnovu takových řízení. V dalším lze na vyčerpávající odůvodnění usnesení Nejvyššího správního soudu odkázat. Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut a navrhovatel nebyl ani vyzýván k odstranění vady návrhu, spočívající zejména v absenci zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem advokátem [§43 odst. 2 písm. a), §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 26. října 2010 Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2010:4.US.2521.10.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2521/10
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 26. 10. 2010
Datum vyhlášení  
Datum podání 30. 8. 2010
Datum zpřístupnění 19. 11. 2010
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 150/2002 Sb., §46 odst.1 písm.a
  • 519/1991 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík restituce
obnova řízení
správní soudnictví
občanské soudní řízení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2521-10_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 67858
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-01