ECLI:CZ:US:2010:4.US.2627.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2627/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2010 ve věci ústavní stížnosti V. N., bez právního zastoupení, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 6. 2010 sp. zn. 1 T 11/2010 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností předanou k poštovní přepravě dne 7. 9. 2010 se V. N. (dále jen "stěžovatelé") domáhal, aby Ústavní soud přezkoumal postup jednání Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "nalézací soud") v trestní věci téhož soudu sp. zn. 1 T 11/2010, zejména dokazování při hlavním líčení, kde dle jeho přesvědčení došlo k porušení zákona nesprávným hodnocením důkazů.
V ústavní stížnosti na str. 3 stěžovatel mj. uvedl, že se s rozsudkem nalézacího soudu neztotožnil a namístě se proti němu odvolal do výroků o vině i trestu.
Další obsah ústavní stížnosti jakož i rozhodnutí jí napadeného blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.
II.
Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty.
Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena, a mimořádného opravného prostředku schopného odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu §75 odst. 1 věta za středníkem citovaného zákona.
Pokud stěžovatel svého práva podat řádný opravný prostředek využil, je nezbytné jím podané odvolání považovat za poslední řádný procesní prostředek, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost stěžovatele byla podána předčasně; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by vyžadoval odstranění vad návrhu, zabýval se meritem věci a vyjadřoval se k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 20. září 2010
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj