ECLI:CZ:US:2010:4.US.401.10.1
sp. zn. IV. ÚS 401/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 17. února 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele J. Š., zastoupeného obecnou zmocněnkyní MgA. Květoslavou Šamajovou, adresa pro doručování Štúrova 541/31, Praha 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 4 Cad 78/2007-145 ze dne 10. 6. 2008 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. 861 121 5437 ze dne 18. 7. 2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 10. 2. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel, zastoupený obecnou zmocněnkyní, domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, resp. rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení.
Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.
Dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato podmínka nebyla v projednávané věci splněna, neboť rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009 byl právní zástupkyni stěžovatele doručen již dne 8. 4. 2009, zatímco ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu zaslána prostřednictvím Městského soudu v Praze až dne 9. 2. 2010, tedy po uplynutí více než deseti měsíců od data doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Údaj o datu doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu převzal Ústavní soud z ústavní stížnosti stěžovatele evidované pod sp. zn. II. ÚS 1509/09, jež směřovala vůči totožným rozhodnutím obecných soudů a jež byla posléze usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1509/09 ze dne 21. 10. 2009 odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Bylo ostatně zřejmým, že nejpozději v den sepsání předchozí ústavní stížnosti, tzn. dne 6. 6. 2009, musel být stěžovatel s obsahem rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009 seznámen. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu. Za těchto okolností již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení, neboť na výsledku řízení o ústavní stížnosti by to nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 2010
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj