ECLI:CZ:US:2011:1.US.2826.11.1
sp. zn. I. ÚS 2826/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti STASL Křiva, spol. s r.o., v likvidaci, sídlem nám. Svobody 239, Buchlovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2011, č.j. 33 Cdo 4764/2009-256, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podáním ze dne 29.8.2011 napadla v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto její dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 1.4.2009, č.j. 59 Co 340/2008-217, jenž byl vydán ve sporu o zaplacení peněžité částky vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti (dále jen "okresní soud") pod sp.zn. 15 C 29/2004. Ústavní stížnost doručila stěžovatelka okresnímu soudu dne 31.8.2011, který ji odeslal na adresu Ústavního soudu, jemuž byla doručena 23.9.2011. Spolu s ústavní stížnosti požádala stěžovatelka o přiznání osvobození od soudního poplatku za podání ústavní stížnosti a o určení advokáta.
Ze spisu okresního soudu sp.zn. 15 C 29/2004, že napadené usnesení bylo stěžovatelce (resp. jejímu právnímu zástupci) doručeno 17.3.2011.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatelky bylo dovolání, přičemž rozhodnutí o něm jí bylo doručeno 17.3.2011; tento den byl rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání stížnosti. Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy (případně před orgány veřejné správy), pročež zachování příslušných lhůt (např. podle §72 zákona o Ústavním soudu) je dáno pouze podáním návrhu Ústavnímu soudu. Z tohoto důvodu podání ústavní stížnosti jinému soudu než Ústavnímu soudu nemá za následek zahájení řízení. V posuzované věci tak bylo stěžovatelčino podání doručeno Ústavnímu soudu až po zákonem stanovené lhůtě, z tohoto důvodu nevyzýval Ústavní soud k odstranění vad podání (pozn. stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem). Nad rámec tohoto zjištění Ústavní soud dodává, že ústavní stížnost nepodléhá soudnímu poplatku, a že Ústavní soud neustanovuje stěžovatelům právního zástupce.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. října 2011
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj