ECLI:CZ:US:2011:1.US.2887.10.1
sp. zn. I. ÚS 2887/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 6. 2010 č. j. 30 Cdo 1846/2010-54, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009 č. j. 1 Co 424/2008-26 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2008 č. j. 34 C 73/2008-15, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel brojil ústavní stížností proti shora uvedeným rozhodnutím, jimž vytýkal porušení práva na spravedlivý proces a odepření přístupu k právu. Vzhledem k tomu, že nebyl zastoupen advokátem, zaslal mu Ústavní soud výzvu tohoto znění:
"Projednání Vaší ústavní stížnosti brání nedostatek povinného zastoupení advokátem.
Podle §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být fyzické a právnické osoby zastoupeny advokátem. Toto povinné zastoupení je předepsáno pro celé řízení před Ústavním soudem, je tedy nezbytné, aby již ústavní stížnost byla sepsána a podána kvalifikovaným právním zástupcem. Plná moc přitom musí být speciálně určená pro zastupování před Ústavním soudem (§31 zákona o Ústavním soudu). Pro Vaši informaci uvádíme, že snadno dostupný seznam advokátů v České republice naleznete na internetových stránkách http://www.seznam-advokatu.cz. Tato databáze obsahuje jak jména a sídla advokátů, tak jejich kontaktní údaje. Podle nich si můžete advokáta vybrat a kontaktovat. Pokud Vaše zastoupení Vámi kontaktovaní advokáti odmítnou převzít, není v pravomoci Ústavního soudu ustanovit Vám advokáta, lze však postupovat dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dle nějž má každý právo na poskytnutí právní pomoci advokátem a na to, aby mu byl v případě, že mu tato pomoc bude odmítnuta, přidělen advokát určený Českou advokátní komorou. Další informace k případnému určení advokáta Českou advokátní komorou naleznete na internetových stránkách http://www.cak.cz, v sekci "Seznam advokátů" pod odkazem "Pravidla určování advokátů".
Ze shora uvedeného vyplývá, že není v pravomoci ústavního soudu ustanovit Vám zástupce, jak žádáte v ústavní stížnosti. Nelze rovněž prodloužit lhůtu k podání ústavní stížnosti ani prominout její případné zmeškání, neboť jde o kogentně upravenou zákonnou lhůtu.
Vzhledem k absenci povinného zastoupení advokátem nelze Vaši ústavní stížnost věcně projednat a rozhodnout o ní. Vyzývám Vás proto, abyste se nechal pro řízení před Ústavním soudem zastoupit advokátem, a to na základě speciální plné moci pro toto řízení, a aby tento advokát také ústavní stížnost sepsal. Tuto plnou moc a advokátem sepsanou ústavní stížnost Ústavnímu soudu doručte nejpozději do 30 dnů ode dne doručení této výzvy. V případě, že se tak v uvedené lhůtě nestane, Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne."
Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 10. 2010. Poslední den třicetidenní lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem připadl tedy na pondělí 15. 11. 2010. Stěžovatel v této lhůtě (dne 12. 11. 2010) reagoval na výzvu Ústavního soudu pouze tak, že soudu sdělil, že advokátka určená Českou advokátní komorou jej odmítla zastupovat u Ústavního soudu, a dále že se nalézá v ohrožení života (již jednou se jej pokusili zabít), neboť v jeho věci nejde o obyčejnou ochranu osobnosti.
Za těchto okolností dospěl Ústavní soud k závěru, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek povinného zastoupení, jenž stěžovatel neodstranil ani do dnešního dne, a proto ústavní stížnost odmítl dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl o tomto následku předem poučen, takže výsledek řízení je pro něj předvídatelný. Ústavní soud je přesvědčen, že od 14. 10. 2010, kdy byl stěžovatel poučen o nezbytnosti zastoupení advokátem a o následcích nevyhovění této povinnosti, uplynula dostatečně dlouhá doba k tomu, aby si stěžovatel právní zastoupení advokátem obstaral. To platí i pro případ, kdy by Českou advokátní komorou určená advokátka skutečně odmítla jeho zastoupení převzít, jak stěžovatel tvrdí, neboť od 12. 11. 2010, kdy stěžovatel tuto skutečnost soudu oznámil, do dnešního dne uplynuly téměř dva měsíce. Pro úplnost je nutno dodat, že tvrzení o ohrožení života stěžovatel nijak nekonkretizoval a ani nijak nedoložil.
Z těchto důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 11. 1. 2011
Ivana Janů v. r.
soudce zpravodaj