ECLI:CZ:US:2011:1.US.3358.11.2
sp. zn. I. ÚS 3358/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti JUDr. Petra Kociána, soudního exekutora se sídlem v Brně, Veveří 12, zastoupeného JUDr. Petrem Matějkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 23b, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2011, čj. 44 Co 291/2011-51, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 4. 5. 2011, čj. 221 C 51/2011-37, uložil stěžovateli povinnost zaplatit žalobci částku 7860 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobu ohledně nákladů právního zastoupení spojených s uplatněním pohledávky za žalovaným v částce 4320 Kč zamítl (výrok II.), a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
K odvolání stěžovatele, jež směřovalo proti výrokům I. a III. prvostupňového rozsudku, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 8. 2011, čj. 44 Co 291/2011-51, odvolání stěžovatele odmítl, a dále vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění odvolací soud vyložil, že žalobou byly uplatněny dva samostatné nároky, avšak žádný z nich nepřevyšuje částku 10 000 Kč; proti přísudečnému výroku I., jímž bylo rozhodnuto o jednom z nároků nepřevyšujícím tuto částku, proto není odvolání přípustné.
Usnesení Krajského soudu v Brně napadl stěžovatel ústavní stížností, v níž dovozuje porušení čl. 1, čl. 9 odst. 3 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, jakož i čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s právním názorem odvolacího soudu. Stěžovatel poukazuje na to, že soud I. stupně rozhodoval o částkách 7860 Kč a 4320 Kč, celkem tedy o částce 12180 Kč; rozhodnutí soudu I. stupně tak není rozhodnutím v bagatelní věci a odvolání by mělo být přípustné.
Ústavní stížnost je nepřípustná [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ve stanovisku ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08, Ústavní soud vyslovil, že ústavní stížnost, která směřuje proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo v občanském soudním řízení odmítnuto odvolání stěžovatele, je nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jestliže stěžovatel proti tomuto rozhodnutí neuplatnil žalobu pro zmatečnost podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu. V odůvodnění k tomu konstatoval následující: "Podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Účastník, jehož odvolání bylo odmítnuto, disponuje na základě uvedeného ustanovení procesním prostředkem, na jehož základě může nechat přezkoumat, zda závěr odvolacího soudu, že odvolání muselo být odmítnuto, je v souladu se zákonem, potažmo s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu je třeba žalobu pro zmatečnost podle uvedeného ustanovení považovat za procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti. Uvedený právní názor byl přitom akceptován v řadě usnesení Ústavního soudu, kterými došlo k odmítnutí ústavních stížností pro nepřípustnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu z důvodu, že stěžovatel nepodal v předmětné věci žalobu pro zmatečnost (např. usnesení ze dne 13. srpna 2007 sp. zn. I. ÚS 1988/07, usnesení ze dne 16. ledna 2008 sp. zn. IV. ÚS 2618/07, usnesení ze dne 18. června 2008 sp. zn. II. ÚS 1276/08, usnesení ze dne 18. září 2008 sp. zn. III. ÚS 2288/08)."
Citovaný právní názor plně dopadá i na projednávanou věc. Stěžovatelovo odvolání odmítl odvolací soud jako nepřípustné dle §218 písm. c) o. s. ř. Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání dle §218 o. s. ř. je přípustná žaloba pro zmatečnost dle §229 odst. 4 o. s. ř. Stěžovatel ji však neuplatnil, a nevyčerpal tedy všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z tohoto důvodu je jeho ústavní stížnost nepřípustná (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a Ústavní soud ji proto podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 21. listopadu 2011
Ivana Janů
soudce zpravodaj