ECLI:CZ:US:2011:1.US.3647.11.1
sp. zn. I. ÚS 3647/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. prosince 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti P. Č., bez právního zastoupení, proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. 6 Ec 408/10, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 5. 12. 2011 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách a rovněž odložení jeho vykonatelnosti.
Tímto rozhodnutím byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobkyni - obchodní společnosti ARGEMON INVEST s.r.o. částku 1012,- Kč s v rozsudku blíže specifikovaným příslušenstvím a povinnost nahradit náklady řízení, které se následně stalo podkladem pro nařízení exekuce ze dne 4. 8. 2011 (č. j. 5 Exe 886/11 - 12).
Stěžovatel v podané ústavní stížnosti zjednodušeně řečeno namítal celou řadu procesních pochybení okresního soudu v jeho věci (nesprávné doručování, nevypořádání se s důkazy a s jeho podanými návrhy či nepřezkoumatelnost rozhodování).
Podle ust. §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Ústavní soud si proto ověřil, zda stěžovatel splnil lhůtu k podání ústavní stížnosti, přičemž i z tvrzení samotného stěžovatele zjistil, že napadené usnesení mu bylo doručeno již dne 4. 4. 2011, kdy také nabylo právní moci. Vzhledem k tomuto zjištění je evidentní, že ústavní stížnost, pokud byla podána k poštovní přepravě dne 5. 12. 2011, je návrhem opožděným. Nadto je třeba zmínit, že vůči napadenému rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách stěžovatel brojil již svou ústavní stížností ze dne 17. 5. 2011, v níž vznášel obdobné námitky, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 1611/11 jako zjevně neopodstatněnou (§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu).
S ohledem na to soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Protože byla ústavní stížnost odmítnuta, nemohlo být vyhověno ani návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť má toliko akcesorickou povahu a sdílí osud ústavní stížnosti. Ze stejného důvodu je třeba i další stěžovatelem dodatečně činěná podání považovat za bezpředmětná.
Za této situace soudce zpravodaj před odmítnutím ústavní stížnosti stěžovatele nevyzýval k odstranění formálních a obsahových vad ústavní stížnosti (absence právního zastoupení, absence tvrzení o porušení ústavně zaručených základních práv, nepřiložení kopie napadaného rozhodnutí), neboť i po jejich odstranění by musela být ústavní stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2011
Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj