ECLI:CZ:US:2011:1.US.3681.10.1
sp. zn. I. ÚS 3681/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: ERGOS cz, s. r. o., se sídlem Jablonec nad Nisou, Máchova 877/9, zastoupeného Mgr. Martinem Čaňkem, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, ul. 28. října 31, proti usnesení Krajského soudu v Ústí na Labem - pobočka v Liberci ze dne 16. 9. 2010, čj. 73 Co 182/2010 - 61, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ústí na Labem - pobočka v Liberci (dále jen "odvolací soud") pro údajné porušení jeho základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V ústavní stížnosti uvedl, že se jednalo o řízení o žalobě na určení splatnosti dluhu ve výši 150.000,- Kč, o které rozhodl Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 5. 4.2007, čj. 12 C 205/2005 - 19. K odvolání stěžovatele byl tento rozsudek zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 11. 2009, čj. 73 Co 758/2009 - 38, a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Následně, podáním ze dne 11. 3. 2010, vzal žalobce svoji žalobu zpět. Stěžovatel, jako žalovaný, se zpětvzetím žaloby nesouhlasil a navrhl, aby okresní soud rozhodl, že toto zpětvzetí žaloby je neúčinné. Okresní soud v Liberci mu vyhověl usnesením ze dne 25. 3. 2010, čj. 12 C 205/2005 - 55. Po odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne 16. 9. 2010, čj. 73 Co 182/2010 - 61, zmíněné usnesení okresního soudu změnil tak, že řízení ve věci zastavil a stěžovateli uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení. Odvolací soud konstatoval, že pokud vzal žalobce žalobu zpět proto, že uplatněná pohledávka zanikla splněním ze strany stěžovatele (do konce roku 2009), pak stěžovatel nemá vážné důvody k nesouhlasu se zpětvzetím žaloby.
Podle názoru stěžovatele odvolací soud při rozhodování nevzal v úvahu dvě skutečnosti. Jednak to, že stěžovatel neuhradil dluh dobrovolně, ale na základě rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 5. 2009, čj. 12 C 172/2008 - 33, a jednak skutečnost, že zpětvzetím žaloby se žalobce vyhnul novému řízení, ve kterém by se stěžovatel mohl řádně bránit, navrhovat důkazy, podávat odvolání či vznést námitku promlčení. Tyto možnosti mu však soudem byly odepřeny. Proto podal, dne 2. 4. 2010, ve věci sp. zn. 12 C 172/2008 návrh na obnovu řízení.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje s právním závěrem odvolacího soudu a tvrdí, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení, protože existovaly vážné důvody pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí žaloby žalobcem. Proto žádá meritorní projednání věci, nyní na základě návrhu na obnovu řízení.
V předmětné věci k porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces nedošlo. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v odůvodnění svého usnesení jasně vyložil, proč rozhodl o zastavení řízení a o nákladech řízení. Jedná se o řádné odůvodnění rozhodnutí, učiněného plně v souladu s ustanoveními §96 OSŘ a §146 odst. 2 téhož zákona, na které nelze než odkázat. Ústavní soud v předmětné věci tak neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavněprávní roviny.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2011
Ivana Janů, v. r.
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu