ECLI:CZ:US:2011:1.US.867.11.1
sp. zn. I. ÚS 867/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Š. J., zastoupeného JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem Praha 7, Komunardů 36, proti rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 12. 1. 2011, čj. 34 C 67/2009 - 83, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku s tím, že jeho vydáním bylo porušeno jeho ústavní právo na soudní a jinou právní ochranu, resp. právo na rovnost účastníků řízení. K porušení uvedeného základního práva stěžovatele mělo dojít tím, že okresní soud se řádně nevypořádal se všemi důkazy a tvrzeními účastníků řízení a řádně svůj rozsudek neodůvodnil. V situaci, kdy proti rozhodnutí soudu prvního stupně není opravný prostředek přípustný, je podle stěžovatele nutné o to více klást důraz na rozhodování v souladu s principy spravedlivého procesu.
Po přezkoumání napadeného rozsudku dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Přestože v ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje porušením základního práva na spravedlivý proces, její podstatou je jen jeho polemika se skutkovými a právními závěry okresního soudu. Stěžovatel tak staví Ústavní soud do postavení další přezkumné instance v řízení před obecnými soudy. Skutečnost, že proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustný další opravný prostředek, neznamená, že roli další přezkumné instance převezme bez dalšího Ústavní soud.
Tvrzení stěžovatele o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nedostatcích odůvodnění neodpovídá skutečnosti, což vyplývá z obsahu napadeného rozsudku, kterým okresní soud zamítl žalobu stěžovatele na zaplacení částky 9.000,- Kč, jako doplatku odměny za zhotovení díla - grafického zpracování internetových stránek žalovaného. Při svém rozhodování okresní soud vyšel z dostatečně zjištěného skutkového stavu a vyvodil právní závěry, které náležitě a srozumitelně odůvodnil. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal pochybení okresního soudu, která by představovala porušení základních práv stěžovatele, není v jeho kompetenci, aby přehodnocoval závěry okresního soudu o konkrétních detailech předmětného sporu. Ústavní soud konstantně ve své judikatuře zdůrazňuje, že pokud se stěžovatel neztotožňuje se závěry odvolacího soudu, nezakládá to automaticky odůvodněnost ústavní stížnosti.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
K tomu lze jen doplnit, že se jedná o tzv. bagatelní věc, která zpravidla pro svůj význam není schopna dosáhnout úrovně porušení základních práv a svobod. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 602/05, sp. zn. III. ÚS 748/07, sp. zn. I. ÚS 931/08, sp. zn. IV. ÚS 697/09 a další) dal, v této souvislosti, již opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Jak je již výše uvedeno, taková pochybení, která by odůvodnila jeho zásah, Ústavní soud ve zkoumané věci neshledal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2011
Ivana Janů, v. r.
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu