ECLI:CZ:US:2011:2.US.2181.10.1
sp. zn. II. ÚS 2181/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. J. S. a L. K., oba zastoupeni JUDr. Josefem Zubkem, advokátem se sídlem 1. máje 398, Třinec, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 181/2010-29 ze dne 26. 5. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o Ústavním soudu"), domáhají se stěžovatelé zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě (dále též "krajský soud"), kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále též "okresní soud") č. j. 19 C 144/2009-16 ze dne 11. 3. 2010 o zastavení řízení dle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 549/1991 Sb."), z důvodu nezaplacení vyměřeného soudního poplatku. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že napadeným rozhodnutím, potažmo i rozhodnutím okresního soudu, byl porušen čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť jim bylo bezdůvodně odepřeno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a jejich nárok vznesený proti žalované nebyl projednán veřejně, bez zbytečných průtahů a v jejich přítomnosti.
V ústavní stížnosti stěžovatelé tvrdí, že vyměřený soudní poplatek ve výši 32.000,- Kč zaplatili v hotovosti do pokladny okresního soudu dne 10. 8. 2009, tedy tentýž den, kdy byla podána žaloba ve věci 19 C 144/2009. Stěžovatelé projevují nesouhlas s tvrzením odvolacího soudu, že tato platba, s ohledem na údaje uvedené na fotokopii stvrzenky ze dne 10. 8. 2009, nemá vztah k projednávané věci. Stěžovatelům nemůže být prý přičítáno k tíži, že "číslo jednací uvedené na stvrzence o přijetí soudního poplatku ve výši 32.000 Kč, to jest "18 C 105/2009-sop", bylo následně Okresním soudem ve Frýdku-Místku změněno na číslo jednací 19 C 144/2009".
K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřili účastníci řízení.
Okresní soud ve Frýdku-Místku, prostřednictvím samosoudkyně JUDr. Zuzany Benešové, označil ústavní stížnost stěžovatelů za neopodstatněnou. Soud krátce zrekapituloval průběh obou řízení vedených pod sp. zn. 18 C 105/2009 a sp. zn. 19 C 144/2009, jež byly u něho zahájeny na podkladě žalob stěžovatelů podaných postupně proti jedné žalované a vždy z důvodu totožného nároku. Důrazně se ohradil proti tvrzení stěžovatelů o údajné manipulaci s jednacími čísly a připomněl, že byly podány žaloby dvě, první datována 7. 5. 2009 a druhá datována 10. 8. 2009, k žádné změně v jednacích číslech tedy nedošlo. Stěžovatelé podle jeho názoru zcela vědomě pomíjejí skutečnost, že o vrácení soudního poplatku ve věci sp. zn. 18 C 105/2009 bylo řádně rozhodnuto a nebylo zde podáno odvolání v tom smyslu, že by uvedený soudní poplatek byl zaplacen k jiné projednávané věci než ke sp. zn. 18 C 105/2009. Z odůvodnění rozhodnutí č. j. 18 C 105/2009-13 ze dne 24. 8. 2009 o vrácení soudního poplatku pak zcela určitě vyplývá, že tento byl vrácen právě proto, že řízení bylo zastaveno.
Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření zcela odkázal na odůvodnění napadeného usnesení s tím, že skutečnosti obsažené v tomto rozhodnutí mají oporu v údajích uvedených ve spise, zejména na fotokopii stvrzenky č. 0989449 a v podrobné zprávě okresního soudu vysvětlující jeho postup při nakládání s předmětnou platbou. Podle něho není pochyb o tom, že částka 32.000,- Kč byla zaplacena pouze jednou, zaúčtována na jiné řízení vedené u tamního soudu pod sp zn. 18 C 105/2009 a posléze vrácena stěžovatelům zpět. O zaplacení soudního poplatku pro řízení vedené pod sp. zn. 19 C 144/2009 není ve spise žádný důkaz, což svědčí o správnosti závěrů obecných soudů.
V replice, doručené Ústavnímu soudu dne 29. 9. 2010, stěžovatelé označili vyjádření okresního soudu za "hrubě zavádějící", neboť při podání žaloby dne 10. 8. 2009 nepadla z jejich strany ani zmínka o tom, že by se mělo jednat o věc vedenou pod sp. zn. 18 C 105/2009. Šlo o novou žalobu a bylo na soudu, aby této věci spisovou značku přidělil, k čemuž také došlo, když pracovník pokladny soudu na stvrzenku č. AM 0989449 uvedl sp. zn. 18 C 105/2009-sop. Pochybení tedy stěžovatelé shledávají v postupu tohoto pracovníka soudu, který na stvrzenku o zaplacení soudního poplatku uvedl nesprávnou spisovou značku, byť soudní poplatek byl výslovně placen za žalobu podanou dne 10. 8. 2009. Tento formální nedostatek byl přitom podle názoru stěžovatelů snadno odstranitelný, pokud by zaplacený soudní poplatek byl přiřazen ke správné spisové značce.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadenými rozhodnutími z hlediska kompetencí daných mu Ústavou České republiky, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny, a dospěl k závěru, že není opodstatněná.
Jak Ústavní soud zjistil ze spisu okresního soudu sp. zn. 18 C 105/2009, podali stěžovatelé, v zastoupení svého právního zástupce JUDr. Zubka, dne 11. 5. 2009 k jmenovanému soudu žalobu proti žalované K. L. o zaplacení 800.000,- Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne 19. 5. 2009 byli stěžovatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku ve výši 32.000,- Kč, a to do sedmi dnů od doručení tohoto usnesení. Jelikož k zaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě nedošlo (lhůta počala běžet dne 27. 5. 2009 a skončila 3. 6. 2009), soud usnesením č. j. 18 C 105/2009-9 ze dne 15. 6. 2009 řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 7. 2009. V reakci na složení soudního poplatku ve výši 32.000,- Kč, ke kterému došlo v polovině měsíce srpna 2009 (konkrétně dne 10. 8. 2009), tedy opožděně, vydal okresní soud usnesení č. j. 18 C 105/2009-13 ze dne 24. 8. 2009, jímž rozhodl o vrácení soudního poplatku. Po právní moci tohoto usnesení, tedy po datu 15. 9. 2009 došlo skutečně k jeho vrácení, což vyplývá ze záznamu o vydání ze dne 12. 11. 2009, založeném na č. l. 17 příslušného spisu.
Ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 19 C 144/2009 podali stěžovatelé, v zastoupení svého právního zástupce JUDr. Zubka, dne 10. 8. 2009 k jmenovanému soudu totožnou žalobu proti žalované K. L. o zaplacení 800.000,- Kč s příslušenstvím. Usnesením č. j. 19 C 144/2009-9 ze dne 8. 2. 2010 byli stěžovatelé opět vyzváni k zaplacení soudního poplatku ve výši 32.000,- Kč. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelů dne 12. 2. 2010, jež obratem zaslal soudu žádost o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku o dalších 15 dnů s tím, že původně stanovená třídenní lhůta se mu zdála příliš krátká, a to i s ohledem na okolnost, že stěžovatelé byli nekontaktní. Soud jeho žádosti vyhověl a lhůtu pro zaplacení soudního poplatku prodloužil do 27. 2. 2010, pročež příslušné usnesení spolu s původní výzvou doručil i stěžovatelům. Dne 24. 2. 2010 následně okresní soud obdržel přípis stěžovatelky, jehož prostřednictvím zaslala doklad o zaplacení soudního poplatku. Jednalo se o kopii stvrzenky č. 0989449 ze dne 10. 8. 2009, potvrzující přijetí platby od L. K. ve výši 32.000,- Kč ke sp. zn. 18 C 105/2009-sop.
Usnesením č. j. 19 C 144/2009-16 ze dne 11. 3. 2010 okresní soud řízení podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. z důvodu nezaplacení vyměřeného soudního poplatku zastavil. Usnesení podle §169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, neobsahovalo odůvodnění. Proti tomuto rozhodnutí podali stěžovatelé odvolání, odkazujíce na stvrzenku č. 0989449, která podle jejich názoru svědčila o zaplacení soudního poplatku. O tomto odvolání rozhodl krajský soud napadeným usnesením č. j. 11 Co 181/2010-29 ze dne 26. 5. 2010, jímž potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. V odůvodnění uvedl, že fotokopie stvrzenky č. 0989449 ze dne 10. 8. 2009 nemá vztah k projednávané věci a není důkazem způsobilým prokázat pravdivost odvolacích námitek stěžovatelů. Dne 10. 8. 2009 přijal skutečně okresní soud předmětnou částku od stěžovatele, ovšem tato byla v souladu s údaji na stvrzence zaúčtována jako soudní poplatek ve věci vedené pod sp. zn. 18 C 105/2009. Jelikož v právní věci sp. zn. 18 C 105/2009 došlo takto k zaplacení soudního poplatku až po pravomocném zastavení řízení, tedy opožděně, byla částka 32.000,- Kč stěžovatelům vrácena. V řízení sp. zn. 19 C 144/2009 soudní poplatek zaplacen nebyl.
Ve světle výše popsaného průběhu obou řízení, vedených u okresního soudu pod sp. zn. 18 C 105/2009 a sp. zn. 19 C 144/2009, shledává Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů jako správná. I kdyby obecné soudy přistoupily na argumentaci stěžovatelů, že soudní poplatek ve výši 32.000,- Kč, složený stěžovatelem dne 10. 8. 2009 na pokladně okresního soudu, byl fakticky zaplacen za žalobu vedenou pod sp. zn. 19 C 144/2009, k níž měl být také "přiřazen", nemohlo to nic změnit na skutečnosti, že řízení bylo zastaveno v souladu se zákonem. V době, kdy byli stěžovatelé vyzváni k zaplacení soudního poplatku za žalobu podanou ve věci sp. zn. 19 C 144/2009, tj. v únoru 2010, předmětnou částkou již soud nedisponoval, neboť usnesením č. j. 18 C 105/2009-13 ze dne 24. 8. 2009, v právní moci dne 15. 9. 2009, rozhodl o vrácení soudního poplatku, k čemuž došlo v polovině listopadu 2009. Původně zaplacený soudní poplatek ve výši 32.000,- Kč byl tedy vrácen stěžovateli tři měsíce před doručením výzvy k zaplacení soudního poplatku za řízení sp. zn. 19 C 144/2009, proti čemuž se stěžovatel tehdy nijak nebránil, například podáním odvolání do rozhodnutí o vrácení soudního poplatku. Tvrzení stěžovatelů, že soudní poplatek za řízení sp. zn. 19 C 144/2009 byl v době vydání rozhodnutí o zastavení řízení zaplacen, se tudíž nezakládá na pravdě. Případné námitky stran postupu pracovníků pokladny okresního soudu při přijímání platby a jejího označení, jsou za dané situace bezpředmětné.
Jelikož tedy Ústavní soud nezjistil v postupu odvolacího soudu, jenž správně posoudil skutkový stav věci a učinil právní závěry, které náležitě odůvodnil, rozpor s principy spravedlnosti či vybočení z mezí ústavnosti, nezbylo mu než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2011
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu