ECLI:CZ:US:2011:2.US.3210.10.1
sp. zn. II. ÚS 3210/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu A. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2010 sp.zn. 8 Nc 20/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí krajského soudu, kterým byl zamítnut její návrh na přikázání věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 6 C 43/98 Okresnímu soudu v Novém Jičíně, neboť napadeným usnesením měla být zkrácena ve svých právech a s výroky soudu nesouhlasí.
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatelky nesplňovalo náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění dalších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), byla navrhovatelka vyzvána výzvou doručenou ji oproti podpisu dne 29. 11. 2010 k odstranění vad návrhu. Ve výzvě bylo výslovně uvedeno, že ve stanovené lhůtě je třeba Ústavnímu soudu doložit řádnou plnou moc a ústavní stížnost sepsanou advokátem, mající náležitosti zákona o Ústavním soudu s tím, že pokud tak navrhovatelka ve lhůtě neučiní, bude návrh odmítnut.
Dne 23. 12. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen přípis Mgr. P. M., který sděloval, že byl Českou advokátní komorou stěžovatelce určen jako advokát a současně žádal o prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Jeho návrhu bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 15. 1. 2011.
Dne 17. 1. 2011 byl Ústavnímu soudu doručen přípis jmenovaného advokáta, kterým sděloval, že s navrhovatelkou byla po vzájemné dohodě ukončena smlouva o poskytování právní pomoci a rovněž ukončena udělená plná moc. Navrhovatelku tedy již pro řízení u Ústavního soudu nezastupuje. Tuto informaci potvrdila navrhovatelka přípisem ze dne 18. 1. 2011, kterým současně požádala o další prodloužení lhůty. Žádost byla Ústavnímu soudu doručena až po uplynutí již jednou prodloužené lhůty.
Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatelka ani v prodloužené lhůtě neodstranila vady návrhu, který je tak nezpůsobilý k projednání před Ústavním soudem. Ústavní soud zdůrazňuje, že zákonná šedesátidenní lhůta stanovená §72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
Za dané situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2011
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj