infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.11.2011, sp. zn. II. ÚS 3332/11 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:2.US.3332.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:2.US.3332.11.1
sp. zn. II. ÚS 3332/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. V., právně nezastoupené, a společnosti Kai Xia Ke s. r. o., sídlem Praha 1, Václavské nám. 37, zastoupené JUDr. J. V., advokátkou, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2011 ve věci sp. zn. 28 Cdo 847/2011, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností se stěžovatelky domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž měla být porušena ustanovení čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 90, čl. 95 a čl. 96 Ústavy, ustanovení čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Ústavní stížnost tedy může, nestanoví-li zákon jinak, směřovat toliko proti pravomocnému rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní. Výjimky z uvedených pravidel lze připustit v případě nemeritorních rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatelů a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo (srov. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. sp. zn. III. ÚS 441/04, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 36, str. 53). Ústavní stížností napadeným usnesením zrušil Nejvyšší soud usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 6. 2010 ve věci sp. zn. 117 EC 53/2009 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2010 ve věci sp. zn. 68 Co 402/2010 a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení; dovolací soud totiž dospěl k závěru, že projednávaná věc je zatížena vadou, jež mohla mít ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 občanského soudního řádu za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v tom, že zájmy žalované společnosti Kai Xia Ke s.r.o. jsou v rozporu se zájmy její právní zástupkyně JUDr. J. V. (dle §32 odst. 2 občanského soudního řádu), a to v souvislosti s návrhem žalobkyně (většinové spoluvlastnice předmětné nemovitosti), aby do řízení přistoupila na žalované straně JUDr. J. V., jakožto menšinová spoluvlastnice předmětné nemovitosti, s níž měla žalovaná společnost uzavřít (neplatnou) nájemní smlouvu. Napadeným usnesením dovolacího soudu byla tedy zrušena usnesení nalézacího a odvolacího soudu a věc byla vrácena obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Řízení před obecnými soudy tak není pravomocně skončené a stěžovatelky mohou k ochraně svých práv dál uplatňovat procesní prostředky v jeho rámci. V souladu se svojí ustálenou judikaturou přitom Ústavní soud neshledal, že by napadené kasační rozhodnutí bylo možno považovat za nemeritorní rozhodnutí, které je způsobilé bezprostředně zasáhnout do základních práv stěžovatelek; nic takového ostatně stěžovatelky v ústavní stížnosti ani netvrdí. Okolnost, že soudy první a druhé instance budou vázány právním názorem dovolacího soudu, nikterak neumenšuje možnost stěžovatelek brojit proti jimi oponovanému právnímu závěru Nejvyššího soudu před obecnými soudy argumentací předloženou v projednávané ústavní stížnosti (žádné stadium občanskoprávního soudního řízení se tím neuzavírá), stejně jako se jim tím neklade žádná překážka k případné ústavní stížnosti proti konečnému rozhodnutí ve věci (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2008 ve věci sp. zn. III. ÚS 1493/08); nic tedy nebrání stěžovatelkám, aby v budoucnu napadly ústavní stížností rozhodnutí, jež bude v jejich věci vydáno "o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje", dospějí-li k závěru, že v důsledku tohoto rozhodnutí byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Z uvedených důvodů Ústavní soud podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl ústavní stížnost pro její nepřípustnost. Ústavní soud pro úplnost dodává, že z důvodu (zjevné) nepřípustnosti posuzované ústavní stížnosti nevyzýval stěžovatelku JUDr. J. V. k odstranění vady podání, spočívající v absenci jejího právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem (ustanovení §29 a §30 zákona o Ústavním soudu), na níž nic dle ustálené judikatury Ústavního soudu nemění ani skutečnost, že stěžovatelka je advokátkou (viz stanovisko Pl. ÚS-st. 1/96). Ústavní soud musí současně zdůraznit, že taktéž z důvodu (zjevné) nepřípustnosti projednávaného podání se (věcně) nezabýval bezvadností právního zastoupení stěžovatelky Kai Xia Ke s.r.o. (ve smyslu ustanovení §32 odst. 2 občanského soudního řádu), tedy otázkou, zda může být v kontextu dané věci pro řízení před Ústavním soudem právně zastoupena právě stěžovatelkou JUDr. J. V. Předestřená otázka bude v probíhajícím řízení předmětem rozhodování obecných soudů, pročež by Ústavní soud mohl porušit zásadu subsidiarity (na níž je jeho ústavněprávní přezkum rozhodnutí obecných soudů založen), pokud by se k této otázce, byť i nepřímo (implicitní aprobací, nebo zasláním výzvy k odstranění vady právního zastoupení), jakkoli vyjadřoval. V záhlaví uváděné právní zastoupení společnosti Kai Xia Ke s.r.o. JUDr. J. V. je tak nutno chápat jako čistě (formální) přepis údajů obsažených v ústavní stížnosti a k ní přiložené speciální plné moci, jenž bez dalšího nezakládá (materiální) bezvadnost tohoto právního zastoupení. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2011 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:2.US.3332.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3332/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 15. 11. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 11. 2011
Datum zpřístupnění 1. 12. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §242 odst.3, §243b odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3332-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 71997
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23