ECLI:CZ:US:2011:2.US.3437.10.1
sp. zn. II. ÚS 3437/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. H., bez právního zastoupení, směřujícího proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. září 2010, č. j. Ncp 427/2010-58, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 10. prosince 2010 blanketní podání stěžovatele, kterým brojí proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. září 2010, č. j. Ncp 427/2010-58.
2. Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele nesplňovalo náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel nebyl právně zastoupen, z ústavní stížnosti nebylo patrno, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který byl k ochraně práva použit atd., vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění těchto vad, k čemuž mu stanovil lhůtu 10 dnů od doručení výzvy. Na základě žádosti stěžovatele prodloužil Ústavní soud tuto lhůtu o dalších 15 dnů. Stěžovatel dopis s oznámením o prodloužení lhůty převzal na poště dne 24. ledna 2011, takže lhůta pro odstranění vad uplynula v úterý 8. února 2011. Téhož dne obdržel Ústavní soud doplnění ústavní stížnosti, v němž stěžovatel mj. sděluje, že si nemohl ve lhůtě zajistit právní zastoupení, a proto mu nezbylo, než aby odůvodnění ústavní stížnosti sepsal sám. Současně navrhl, aby Ústavní soud zrušil §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
3. Ústavní soud již ve svém stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 jasně vyjádřil, že smyslem a účelem §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení před Ústavním soudem, jakož i vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení. Jestliže stěžovatel tuto nutnou podmínku pro řízení o ústavní stížnosti nesplnil, nemohl se Ústavní soud jeho podáním věcně zabývat. Stěžovateli přitom byla dána dostatečně dlouhá doba, aby si právní zastoupení zajistil.
4. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula (nejpozději v úterý 8. února 2011) a navrhovatel k výzvě Ústavního soudu vytýkané vady neodstranil.
5. Nad rámec uvedeného Ústavní soud podotýká, že návrhem na zrušení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu by se nemohl zabývat, ani kdyby byla splněna podmínka povinného zastoupení, neboť Ústavnímu soudu nepřísluší rozhodovat o právním předpise, kterým se při svém rozhodování řídí (tedy zákon o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 17. února 2011
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj