ECLI:CZ:US:2011:2.US.3479.11.1
sp. zn. II. ÚS 3479/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. D. K., proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2011, čj. 1 Ans 6/2011-171, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2011, čj. 31 A 64/2010-121, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se s odvoláním na porušení svých základních práv a svobod domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Současně uvádí, že ústavní stížnost bude doplněna advokátem.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu").
Z obsahu podání je zřejmé, že navrhovatelka nerespektovala ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem.
Z elektronické databáze Ústavního soudu bylo zjištěno, že navrhovatelka podala od roku 1995 k Ústavnímu soudu desítky ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byla opakovaně vyzývána k odstranění vad návrhu a poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem.
Navrhovatelce je tak z mnoha předchozích řízení známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. Ostatně i tento právní závěr je navrhovatelce znám již z více předcházejících rozhodnutí Ústavního soudu, jimiž rovněž došlo k odmítnutí návrhu, aniž by byla navrhovatelka vyzývána k odstranění vad podání (naposledy usnesení sp. zn. II. ÚS 3396/11, ze dne 16. 11. 2011).
Ústavnímu soudu proto nezbylo než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2011
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj