ECLI:CZ:US:2011:2.US.472.11.1
sp. zn. II. ÚS 472/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 30. března 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. J., právního zastoupení, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. 10. 2003 č. j. Nc 7225/2003-3 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2010 č. j. 22 Co 475/2010-30, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou telefaxem dne 16. 2. 2011 a řádně doplněnou ve smyslu ust. §42 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) dne 17. 2. 2011, se stěžovatel, prostřednictvím Mgr. P. M., advokáta, domáhal zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8. Ústavní stížnost vykazovala obsahové a formální vady [stěžovatel nebyl právně zastoupen dle §30 odst. 1 ve spojení s ust. §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu,"), když plná moc předložená stěžovatelem neobsahovala výslovné zmocnění pro řízení před Ústavním soudem a v podání rovněž absentovala ústavněprávní argumentace stran porušení ústavně garantovaných základních práv či svobod stěžovatele], Ústavní soud však vzhledem k níže uvedenému nevyzýval stěžovatele k jejich odstranění.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Jednou z důležitých zákonných náležitostí návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti je dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů (nikoli "dvou měsíců"), která dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Z kopie doručenky poskytnuté Obvodním soudem pro Prahu 8 zjistil Ústavní soud, že předmětné rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo právnímu zástupci stěžovatele Mgr. P. M. doručeno dne 16. 12. 2010; lhůta pro podání ústavní stížnosti počala v souladu s ust. §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ust. §57 odst. 1 o. s. ř. běžet dnem 17. 12. 2010 a skončila dne 14. 2. 2011. Zmeškání této lhůty přitom podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.
Ústavní soud dodává, že délka tohoto řízení a vyřízení věci byla způsobena průtahy na straně obvodního soudu, který na žádost o ověření data doručení ústavní stížností napadeného rozhodnutí nejprve Ústavnímu soudu sdělil, že spis se již nachází v Centrální spisovně, přičemž jeho vyžádání potrvá alespoň měsíc. Po více než měsíci obvodní soud požadovanou informaci neposkytl, když ze strany Centrální spisovny mu bylo sděleno, že spis se v ní nenachází. Poté bylo telefonicky pracovnicí obvodního soudu sděleno, že spis se našel na tamním soudu, když byl omylem založen a nikdy nebyl na Centrální spisovnu zaslán; nicméně v písemném vyhotovení odpovědi na žádost Ústavního soudu uvedla vyšší soudní úřednice, že průtahy ve vyřizování žádosti zapříčinila Centrální spisovna, která předmětný spis zaslala opožděně. Ústavní soud zde nehodlá řešit čím pochybením došlo k předmětným průtahům ve vyřizování stížnosti, ani to, že obvodní soud neví, kde se nachází jeho spis. Je samozřejmě věcí soudu, jak bude organizovat svou práci, nicméně pokud spisovna není schopna předmětný spis vrátit dříve než za měsíc, je nanejvýš žádoucí, aby buďto byla učiněna opatření k zvýšení rychlosti práce spisovny, nebo předmětné spisy zůstaly na soudu do doby, než uplynou lhůty k podání opravných prostředků, které zákon účastníkům dává k dispozici. Jednak tím bude zvýšena rychlost řízení o těchto prostředcích a jednak bude zajištěna jejich maximální efektivnost [např. v situaci, kdy Ústavní soud odmítá ústavní stížnost stěžovatele pro nepřípustnost, u důvodu nevyčerpání dostupných prostředků nápravy, jako např. dovolání či žaloby pro zmatečnost, kdy průtahy v ověřování včasnosti podání ústavní stížnost mohou způsobit uplynutí lhůt k podání shora uvedených procesních prostředků k ochraně práv účastníků].
Aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem [ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. března 2011
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj