ECLI:CZ:US:2011:3.US.1071.11.1
sp. zn. III. ÚS 1071/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., právně zastoupeného JUDr. Tiborem Nyitrayem, advokátem se sídlem Údolní 33, 602 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 8 Co 1241/2010 a proti vyrozumění Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. ledna 2011 sp. zn. Spr 297/2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. 4. 2011 bylo Ústavnímu soudu doručeno obtížně srozumitelné podání, vlastnoručně zpracované stěžovatelem, v němž brojí proti shora označeným rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích. Následně byl Ústavnímu soudu doručen přípis advokáta JUDr. Tibora Nyitraye, jenž byl stěžovateli určen k poskytnutí právní služby rozhodnutím předsedy České advokátní komory ve smyslu ustanovení §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění. Z přípisu právního zástupce vyplývá, že se ztotožňuje s podáním, jímž se stěžovatel na Ústavní soud obrátil sám a doplňuje pouze plnou moc k zastupování stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti. Právní zástupce zdůraznil, že uvedeným způsobem postupuje na přímý pokyn stěžovatele, který se obává, že by jinak mohl zmeškat lhůtu k podání ústavní stížnosti.
Dříve, než mohl rozhodnout ve věci samé, musel Ústavní soud prověřit, zda jsou pro tento postup splněny všechny podmínky vymezené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ve věci stěžovatele dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost nelze projednat, aniž by byly odstraněny závažné vady.
Podle ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jsou fyzické a právnické osoby povinny nechat se v řízení před Ústavním soudem zastoupit advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. V přípise právnímu zástupci stěžovatele ze dne 28. 4. 2011 Ústavní soud zdůraznil, že povinnost být v řízení zastoupen se vztahuje na řízení celé, včetně (a především) sepsání samotné ústavní stížnosti. Smyslem tohoto požadavku je, aby již samotný návrh obsahoval argumentaci, která má ústavněprávní relevanci. Ústavní soud zároveň právního zástupce stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy k odstranění vad návrh stěžovatele doplnil ve smyslu výše uvedeného poučení.
Je vhodné připomenout, že stěžovatel již v minulosti podal desítky ústavních stížností, přičemž ve většině případů nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V řadě případů stěžovatel v rozporu se skutečností deklaroval, že mu byl k zastupování před Ústavním soudem určen advokát postupem dle §18 odst. 2 zákona č. 85/1992 Sb., o advokacii. Následně byl stěžovatel vyzýván k odstranění vad podání a poučován o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude ústavní stížnost odmítnuta. Byl rovněž opakovaně poučován, že povinnost právního zastoupení se vztahuje rovněž (a především) na samotné sepsání návrhu (srov. kupř. řízení sp. zn. I. ÚS 257/09, I. ÚS 467/09, I. ÚS 787/09, III. ÚS 291/09, IV. ÚS 424/09, III. ÚS 1204/10 či II. ÚS 1778/10, http://nalus.usoud.cz). Mnoho stěžovatelových ústavních stížností přesto muselo být odmítnuto z důvodu, že ani v dodatečné lhůtě vadu spočívající v absenci řádného právního zastoupení neodstranil.
V projednávané věci byl stěžovatel advokátem zastoupen ryze formálně, aniž by došlo k naplnění účelu institutu povinného zastoupení, ač o nepřípustnosti takového postupu musel mít stěžovatel povědomost z bezpočtu předchozích řízení, v nichž se mu o významu právního zastoupení dostávalo opakovaných a obšírných poučení. Stěžovatel přesto evidentně nepovažoval za vhodné poskytnout advokátovi jakoukoli součinnost a pouze trval na "aprobaci" jím vlastnoručně (a veskrze nesrozumitelně) sepsaného podání ze strany advokáta.
Vzhledem k tomu, že k odstranění vad návrhu ze strany právního zástupce ve stanovené lhůtě nedošlo, byl Ústavní soud nucen ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro vady podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2011
Jan Musil
soudce zpravodaj