ECLI:CZ:US:2011:3.US.1369.11.1
sp. zn. III. ÚS 1369/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 31. května 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele E. S., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Symfonická 1496/9, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2011 č. j. 51 Co 132/2011-91, Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 2. 2011 č. j. 13 C 211/2007-85, Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2010 č. j. 51 Co 244/2010-76 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 10. 2009 č. j. 13 C 211/2007-61, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na průběh trestního řízení v roce 1963, spojeného s náboženskou společností Svědků Jehovových, na související výroky soudů o zabrání jeho věcí a na žaloby, ve kterých jejich vrácení uplatňoval. Obvodním soudem pro Prahu 10 bylo dne 9. 2. 2011 usnesením č. j. 13 C 211/2007-85 řízení o odvolání, které podal proti rozsudku téhož soudu ze dne 19. 11. 2007 č. j. 13 C 211/2007-27, zastaveno proto, že neuhradil z odvolání soudní poplatek. Proti zastavení řízení podal odvolání, usnesením soudu II. stupně bylo však rozhodnutí potvrzeno. Dále uvedl, že mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, další osoby, které byly současně s ním stíhány, tuto povinnost ale při uplatňování svých nároků neměly. Vymáhání předmětného poplatku po něm proto považuje za nedůvodné, jednání soudu mu tak znemožnilo předložení věci soudu odvolacímu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 51 Co 132/2011 bylo zjištěno, že jmenovaný soud dne 18. 4. 2011 opodstatněně potvrdil rozhodnutí, jímž soud I. stupně dne 9. 2. 2011 usnesením č. j. 13 C 211/2007-85 zastavil řízení o odvolání žalobce (nyní stěžovatele) proti rozsudku ze dne 19. 11. 2007 č. j. 13 C 211/2007-27 pro neuhrazení předepsaného soudního poplatku z odvolání. Odvolací soud se v rozhodnutí vypořádal s námitkami stěžovatele a vyčerpávajícím způsobem, za použití §138 odst. 1 občanského soudního řádu, příslušných ustanovení sazebníku a §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, toto své rozhodnutí odůvodnil. Proto v dalším lze na ně odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 4. 2011, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 2. 2011, odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh směřující proti dále označeným rozhodnutím pak jako návrh podaný po lhůtně k tomu stanovené [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu