ECLI:CZ:US:2011:3.US.202.11.1
sp. zn. III. ÚS 202/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 17. února 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Marcelem Labounkem, advokátem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 18. 11. 2010 č. j. 68 To 438/2010-2663 a usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 25. 10. 2010 sp. zn. 1 T 110/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 18. 1. 2011 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soud") ze dne 18. 11. 2010 č. j. 68 To 438/2010-2663, jakož i jemu předcházejícího usnesení Okresního soudu ve Vsetíně (dále jen "okresní soud") ze dne 25. 10. 2010 sp. zn. 1 T 110/2010. Tvrdil, že uvedené soudy porušily jeho ústavně zaručené základní právo "být zbaven svobody pouze zákonem stanoveným způsobem", přičemž poukazoval na čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Jak patrno z ústavní stížnosti a jejích příloh, napadeným usnesením okresního soudu nebyla přijata peněžitá záruka ani písemný slib stěžovatele (coby obžalovaného) jako náhrada za vazbu a dále jím byla zamítnuta stěžovatelova žádost o propuštění z vazby dle §72 odst. 3 trestního řádu (dále též jen "tr. ř.") a podle §71 odst. 6 za použití §71 odst. 4 tr. ř. byl stěžovatel ponechán ve vazbě s tím, že vazební důvody dle §67 písm. a) a c) tr. ř. nadále trvají. Proti tomuto rozhodnutí brojil stěžovatel stížností, kterou však krajský soud napadeným usnesením podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dne 10. 11. 2009 v 11:55 hodin byl jako podezřelý zadržen policií a že soudu byl odevzdán až po uplynutí 48 hodin od tohoto zadržení. Uvedená lhůta totiž uplynula dne 12. 11. 2009 v 11:55 hodin, on však byl v této době ještě v držení policie a příslušnému soudu byl "odevzdán" až dne 13. 11. 2009 v dopoledních hodinách. V této souvislosti stěžovatel poukazuje na čl. 8 odst. 3 Listiny, jakož i na ustanovení §77 odst. 1 tr. ř., přičemž vyslovuje názor, že "odevzdáním" není písemné předání spisu soudu, ale i fyzické odevzdání osoby podezřelého či obviněného soudu, k čemuž v daném případě nedošlo.
Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), a dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh.
Nelze přehlédnout, že stěžovatel se u Ústavního soudu ochrany svých práv domáhá po více jak roce od okamžiku, kdy k údajnému pochybení došlo. Kromě toho, jak lze vyvodit z odůvodnění napadeného usnesení krajského soudu, stěžovatel výše uvedenou námitku neuplatnil v daném řízení. Stížnostní soud nicméně přezkoumal dosavadní průběh vazebního řízení od samého počátku, a to i z hlediska dodržování zákonných lhůt stanovených trestním řádem, a žádné pochybení nezjistil; mimo jiné přitom konstatoval, že po zadržení stěžovatele v rámci přípravného řízení orgány činné v trestním řízení postupovaly zcela v souladu s §76 odst. 4 tr. ř. (a dle lhůty tam stanovené) a že soud prvního stupně při vzetí stěžovatele do vazby postupoval v souladu s §77 odst. 2 tr. ř. Přitom ani ve světle argumentace v ústavní stížnosti obsažené by nemohl Ústavní soud krajskému soudu nic vytknout, neboť stěžovatelův názor, že "odevzdáním" zadrženého se rozumí i jeho fyzické předání, není správný (viz také Šámal, P., a kol.: Trestní řád, komentář, 6. vydání, Praha 2008, s. 602).
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 2011
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu