ECLI:CZ:US:2011:3.US.2577.11.1
sp. zn. III. ÚS 2577/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 29. září 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Jana Musila a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti navrhovatele Ing. J. F., zastoupeného JUDr. Janem Vavruškou, advokátem v Liberci, Rumjancevova 696/3, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 28. 6. 2011 č. j. 29 UL 5/2011-54, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí, jelikož má za to, že jím došlo k porušení jeho základních práv a svobod, neboť krajský soud neshledal návrh navrhovatele, na určení lhůty k provedení meritorního rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 6 C 318/2002, jako důvodný.
Stěžovatel podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu - rozhodnutí ve věci samé s odůvodněním, že Nejvyšší soud usnesením ze dne 9. 2. 2005 sp. zn. 5 Tdo 127/2005 zrušil všechna rozhodnutí vydaná ve věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 22 Ro 777/2002, a ve věci je třeba znovu rozhodnout. Krajský soud v usnesení napadeném ústavní stížností návrh stěžovatele zamítl. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že z obsahu předmětného spisu vyplývá, že žaloba P. V. proti stěžovateli a vedlejší účastnici, o zaplacení 180.000,- Kč s příslušenstvím, byla žalobcem vzata zpět a řízení bylo zastaveno. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci a řízení skončeno. Krajský soud dále uvedl, že trestní a občanské soudní řízení jsou samostatnými řízeními a jakékoli usnesení vydané v řízení trestním není způsobilé zrušit rozhodnutí, které bylo vydané v řízení civilním. Návrh stěžovatele na určení lhůty pro rozhodnutí ve věci samé je tedy nedůvodný, neboť věc je již pravomocně skončena.
Navrhovatel nesouhlasí s uvedeným odůvodněním krajského soudu a tvrdí, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces dle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"].
Z obsahu napadeného usnesení zásah do práva, jehož se navrhovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Jak je z výše citovaného rozhodnutí krajského soudu zřejmé, tento soud zamítnutí návrhu stěžovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu logicky a srozumitelně odůvodnil. Ústavní soud neshledal důvod, pro který by napadené rozhodnutí mělo zasáhnout do základních práv navrhovatele.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2011
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu