ECLI:CZ:US:2011:3.US.2743.11.1
sp. zn. III. ÚS 2743/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Ing. J. W., zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Resslova 1253, proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně ze dne 23. 6. 2011, č. j. 128264/11/178913501506, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §7a až §7i zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí správního orgánu, jímž byla zamítnuta jeho stížnost na postup správce daně dle §237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a též i ustanovení §7a až §7i zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie, ve znění pozdějších předpisů.
Z ústavní stížnosti a přiloženého rozhodnutí finančního úřadu se podává, že napadené rozhodnutí ze dne 23. 6. 2011, č. j. 128264/11/178913501506, bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 27. 6. 2011.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu") lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Jestliže bylo rozhodnutí správního orgánu doručeno stěžovateli dne 27. 6. 2011, započala běžet výše uvedené lhůta 60 dnů dnem následujícím, a byla-li ústavní stížnost podána až dne 16. 9. 2011, stalo se tak zjevně po jejím uplynutí.
Ústavní stížnost je tedy návrhem opožděně podaným, jež podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu nezbývá než odmítnout, a tak se ve výroku tohoto usnesení stalo.
I v případě, že by ústavní stížnost byla podána včas, byl by zde dán důvod pro její odmítnutí soudcem zpravodajem rovněž; stěžovatel totiž před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1, §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1758/11, sp. zn. III. ÚS 1962/11, sp. zn. I. ÚS 2120/11, sp. zn. I. ÚS 2140/11, sp. zn. IV. ÚS 2168/11, sp. zn. I. ÚS 2179/11, sp. zn. IV. ÚS 2207/11 a sp. zn. I. ÚS 2347/11, jež se jak z hlediska vymezení rozhodné materie, jakož i otevřeného výkladového sporu, zcela identifikují se stížností stěžovatele a o nichž již bylo dříve rozhodnuto, Ústavní soud by ani zde nemohl sdílet argumentaci stěžovatele, že jde o ústavní stížnost přípustnou dle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, svým významem podstatně přesahující jeho vlastní zájmy.
Byla-li ústavní stížnost odmítnuta pro její podání po lhůtě stanovené zákonem, nepřichází - již logicky - ani v úvahu, aby se mohl Ústavní soud věcně zabývat s ní spojeným návrhem, aby byla zrušena rozhodná ustanovení právního předpisu, aplikovaná napadeným rozhodnutím; ten musel být, coby návrh závislý, odmítnut rovněž, a to podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. října 2011
Jiří Mucha
předseda senátu