ECLI:CZ:US:2011:3.US.3049.11.1
sp. zn. III. ÚS 3049/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. K., zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 32, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2011 č. j. 55 Co 204/2011-149 a Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 9. 2010 č. j. 5 C 425/2009-136, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených usnesení soudů, jimiž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení právního zástupce - advokáta a uložena mu pořádková pokuta. Uvedl, že rozhodnutími soudů se cítí dotčen v právech, zakotvených v článcích 36 a 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a poukázal nejen na judikaturu Ústavního soudu vztahující se k principu rovnosti účastníků řízení, ale také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, který v této souvislosti používá pojem "rovnosti zbraní."
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal usnesení soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta žádost žalobce, nyní stěžovatele, o ustanovení právního zástupce - advokáta, dále rozhodnuto o uložení pokuty žalobci ve výši 5.000,- Kč za učiněné hrubě urážlivé podání ze dne 9. 2. 2010. Odvolací soud opodstatněně shledal, že na straně žalobce nebyly dány důvody pro vyhovění jeho žádosti o ustanovení zástupce (advokáta) pro zahájené řízení, ve kterém to tvrzená ochrana zájmů žalobce nevyžaduje a v němž jde zřejmě o bezúspěšné uplatňování práva, a proto výrok Obvodního soudu pro Prahu 7 o zamítnutí předmětné žádosti žalobce důvodně potvrdil. Dále soud II. stupně, s ohledem na předmětné písemné podání ze dne 9. 2. 2010 a obsah usnesení soudu I. stupně, opodstatněně shledal správnost jeho rozhodnutí dle §53 odst. 1 občanského soudního řádu o uložení pořádkové pokuty stěžovateli, který se hrubě urážlivých výroků dopustil, když pouze výši pokuty snížil na částku 1.000,- Kč.
Pro shora uvedená zjištění byl návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Navrhovatele však nutno upozornit, že pouze s ohledem na odmítnutí jeho ústavní stížnosti, která mj. obsahuje i řadu výroků, jež lze označit za hrubě urážlivé, nebylo přistoupeno k pořádkovému opatření podle §61 odst. 1 výše citovaného zákona, jenž dává v takovém případě Ústavnímu soudu možnost uložení pokuty až do výše 100.000,- Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu