ECLI:CZ:US:2011:3.US.3443.11.1
sp. zn. III. ÚS 3443/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti "rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011, č. j. 1 As 80/2011-79, a č. j. 1 Ans 8/2011-63, "usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 5. 2011, č. j. 30 A 43/2010-64, a č. j. 30 A 44/2010-49", rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 16. 4. 2010, č. j. 5155/RR/2008-22, a rozhodnutí Městského úřadu v Jičíně ze dne 1. 2. 2008, č. j. Mu.Jc/2008/2594/SPP/Mez/1, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 16. 11. 2011 bylo Ústavnímu doručeno podání, v němž stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces zrušil v záhlaví označená rozhodnutí soudů a správních orgánů vydaná v její věci a současně aby "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Navrhovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34, §72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu).
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byla Ústavním soudem opakovaně poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzývána k odstranění uvedeného nedostatku podání (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2056/11, sp. zn. II. ÚS 740/11, sp. zn. III. ÚS 452/11, sp. zn. II. ÚS 404/11, sp. zn. III. ÚS 340/11, sp. zn. IV. ÚS 1270/10, sp. zn. III. ÚS 2371/10). Významné též je, že stěžovatelka v těchto věcech k výzvě Ústavního soudu formální a obsahové nedostatky návrhu neodstranila, a to ani v prodloužené lhůtě.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve své judikatuře opakovaně, srov. kupř. usnesení ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. III. ÚS 5/06, ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. I. ÚS 987/09, ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 1361/10, ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1273/10, a ze dne 29. 11. 2011 sp. zn. III ÚS 3359/11 a další), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. K požadavku "odstranit" povinné zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti se Ústavní soud vyjádřil - a to negativně - rovněž opakovaně.
I v této věci se Ústavní soud v souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (a ve shodě s mnoha z výše označených usnesení) uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem stěžovatelčin návrh bez jednání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2011
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj