ECLI:CZ:US:2011:3.US.3506.10.1
sp. zn. III. ÚS 3506/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. února 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem v Praze 5, Jindřicha Plachty 28, proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 11. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1015/2010-5, vydanému Okresním soudem v Lounech, a proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 11. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1016/2010-5, vydanému Okresním soudem v Lounech, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Lounech (dále též "okresní soud") s tvrzením, že jejich vydáním došlo k porušení čl. 2, čl. 10, čl. 11 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel okresnímu soudu především vytýká, že uvedené příkazy k domovní prohlídce nejsou odůvodněny z hlediska provedení domovní prohlídky jako úkonu neodkladného či neopakovatelného ve smyslu §158 odst. 3 písm. i) ve spojení s §160 odst. 4 tr. řádu. V napadených příkazech dále, dle stěžovatele, není uvedeno žádné konkrétní podezření na trestnou činnost, jež je vyšetřována policejním orgánem, a není z nich zřejmé, proč nelze použít jiných postupů, které zná trestní řád pro opatření věcí důležitých pro trestní řízení a které nejsou spojeny s domovní prohlídkou. Stěžovatel dále tvrdí, že příkazy k domovní prohlídce se vztahovaly na data, nikoli počítače či harddisk, které mu byly odebrány.
Po přezkoumání argumentů, obsažených v ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud ve své judikatuře konstatoval, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých) může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§160 odst. 4 tr. řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§83 odst. 1 al. 2 tr. řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 298/05, II. ÚS 362/06, II. ÚS 789/06, II. ÚS 474/07, IV. ÚS 1780/07).
Z obsahu spisů Okresního soudu v Lounech sp. zn. 0 Nt 1015/2010 a sp. zn. 0 Nt 1016/2010, které si Ústavní soud za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, Ústavní soud zjistil, že návrhy státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 8. 10. 2010 č. j. 9 VZN 1513/2009-380 a 9 VZN 1513/2009-383, na základě kterých byla ústavní stížností napadená rozhodnutí vydána, jsou z hlediska prověřování pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné platby dle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., přiměřeně a dostatečně odůvodněny, a to v intencích §160 odst. 4 tr. řádu. Státní zástupkyně v návrzích na vydání příkazu k domovní prohlídce uvedla, že stěžovatel je zmocněn zastupovat společnost LOSTR a. s. (od 1. 9. 2010 pod názvem LEGIOS a. s.) při jednáních s finančním úřadem. Statutární zástupce této společnosti patří mezi skupinu osob podezřelých ze spáchání výše uvedené trestné činnosti. Státní zástupkyně v návrhu dále uvedla, že z operativního šetření policie vyplynulo, že některé účetní doklady a listiny, týkající se podnikání společnosti, by mohl mít stěžovatel v držení, aniž by je na výzvy finančního úřadu vydal. S ohledem na uvedené státní zástupkyně podala uvedené návrhy na vydání příkazu k domovní prohlídce podle §83 odst. 1 tr. řádu s tím, že domovní prohlídka může být provedena i jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle §158 odst. 3 písm. i) tr. řádu za splnění podmínek §160 odst. 4 tr. řádu, neboť je dáno nebezpečí jeho zmaření tím, že hrozí zničení nebo ztráta důkazů, které se v místě prohlídky mohou nacházet, a z hlediska účelu trestního řízení provedení prohlídky nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání.
Nahlíženo na tyto návrhy státní zástupkyně, v souvztažnosti (vzájemné podmíněnosti) s následně vydanými příkazy k domovní prohlídce, nebyly shledány námitky stěžovatele ústavněprávně relevantní. Totéž se týká i výtky míry vymezení věcí důležitých pro trestní řízení ("zejména účetní doklady, účetní evidence, smlouvy a další doklady týkající se obchodní činnosti v příkazu specifikovaných společností, a to jak v listinné, tak v elektronické podobě, konkrétně objednávky, faktury, dodací listy, celní doklady, průvodní listy, razítka, e-mailová korespondence mezi podezřelými a další písemnosti a věci, na jejichž základě bude možné prověřovanou trestnou činnost zdokumentovat"), které jsou v napadených rozhodnutích relevantně vymezeny.
Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. února 2011
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu