ECLI:CZ:US:2011:3.US.3640.11.1
sp. zn. III. ÚS 3640/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. prosince 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele A. S., zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem Revoluční 1, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 29. července 2011 č. j. 20 Nt 371/2011-3 vydanému Okresním soudem v Kolíně, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí Okresního soudu v Kolíně s tvrzením, že jím došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 12 odst. 1, 2 Listiny základních práva svobod.
Stěžovatel obecnému soudu vytkl, že předmětný příkaz k domovní prohlídce není oproti zákonnému požadavku odůvodněn co do kvalifikace provedení domovní prohlídky jako úkon neodkladný či neopakovatelný ve smyslu §158 odst. 3 písm. i) ve spojení s §160 odst. 4 trestního řádu. V této souvislosti na podporu svých vývodů o dotčení ústavních práv poukázal na rozhodovací důvody obsažené v nálezech Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06, IV. ÚS 1780/07 a II. ÚS 3673/10. Vzhledem k časovým relacím, kdy příkaz k domovní prohlídce byl vydán již dne 29. července 2011, avšak samotná domovní prohlídka byla realizována až dne 4. října 2011, nadto namítl, že není ani možné přisvědčit závěru, dle něhož by její nařízení bylo úkonem neodkladným, příp. neopakovatelným.
Z těchto (v návrhu blíže rozvedených) důvodů stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud konstatoval, že napadeným příkazem byla porušena jeho základní práva na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života, na nedotknutelnost obydlí a nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, zakotvená v čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod. Dále se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud předmětný příkaz zrušil a zakázal policejnímu orgánu, který domovní prohlídku provedl, pokračovat v porušování jeho základních práv a přikázal obnovit stav před tímto porušením, a to vydáním věcí zajištěných při domovní prohlídce vykonané dne 4. října 2011 v bytě, jejž užívá.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud opakovaně konstatoval, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých) může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§160 odst. 4 trestního řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§83 odst. 1 al. 2 trestního řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 298/05, II. ÚS 362/06, II. ÚS 789/06, II. ÚS 474/07).
V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1780/07 Ústavní soud na tuto judikaturu navázal. Provedl současně její zpřesnění s tím, že pod aspektem kautel plynoucích z ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost obydlí a postulátu seznatelnosti kvalifikace domovní prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu uvedl: "Pokud ... nedošlo dosud k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, již samotný příkaz k provedení domovní prohlídky, jakožto nezbytný právní základ k její realizaci, musel být v předmětném trestním řízení tudíž vydán s odůvodněním i toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§160 odst. 4 trestního řádu) ... Pakliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, trpí příkaz k domovní prohlídce závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva ... bezprostředně dotýká."
Jinými slovy, vyjádřil názor akceptující dostatečnost odůvodnění příkazu k domovní prohlídce i pro případ, že o neodkladnosti provedené prohlídky specifické okolnosti dané kauzy (v odůvodnění příkazu popsané) zřejmě svědčí.
Z obsahu ústavní stížností napadeného rozhodnutí se z pohledu relevantního pro tento přístup podává, že obecný soud zrekapituloval příslušný návrh státního zástupce a shrnul svůj postoj tak, že v bytě stěžovatele by se mohl nacházet důkazní materiál důležitý pro trestní řízení; totiž, že ve věci podezření ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií ve smyslu §192 odst. 1, 2 trestního zákoníku je třeba zajistit data z počítačů a nosičů dat ve všech formách, obrazová data z kamer a fotoaparátů, včetně mobilních telefonů s kontakty. Co do odůvodnění povahy domovní prohlídky jako neodkladného úkonu, aniž by sice tento pojem výslovně užil, vyjádřil obavu, že by podezřelý "po vytěžení či zadržení mohl důkazní materiál zničit či znehodnotit".
V důsledku toho nelze napadený příkaz k domovní prohlídce připodobnit k situacím posuzovaným v nálezech Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 362/06, IV. ÚS 1780/07 a II. ÚS 3673/10, jejichž rozhodovacích důvodů se stěžovatel dovolává; naopak z pohledu ústavněprávního v tomto ohledu dle názoru Ústavního soudu obstojí. Stěžovatelův poukaz na časovou prodlevu mezi vydáním příkazu k domovní prohlídce a její vlastní realizací tento závěr zvrátit způsobilý není; věcná povaha kvalifikačních důvodů neodkladnosti tohoto úkonu (co do nebezpečí zničení či znehodnocení důkazního materiálu) do vlastní realizace domovní prohlídky totiž zůstala nedotčena, když i specifické okolnosti daného případu o neodkladnosti daného úkonu zjevně svědčí.
Pro uvedené byl návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 20. prosince 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu