infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 21.04.2011, sp. zn. III. ÚS 702/11 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:3.US.702.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:3.US.702.11.1
sp. zn. III. ÚS 702/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele L. W., zastoupeného Mgr. Petrem Galiou, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Sovova 709/5, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010 č. j 33 Cdo 3248/2009-262, rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009 č. j. 55 Co 404/2008-227 a Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 9. 2007 č. j. 19 C 35/2005-189, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že soudy obou stupňů porušily své zákonné povinnosti vůči stěžovateli, kterého v souladu s §118a občanského soudního řádu nepoučily jako účastníka řízení přesto, že nebyl zastoupen advokátem, v řízení před soudem II. stupně mu neumožnily, aby byl jednání advokát přítomen, když soud odmítl bezdůvodně odvolací jednání odročit přesto, že o odročení advokát z vážných důvodů sám stěžovatele požádal, konečně se soudy I. a II. stupně nevypořádaly se všemi jeho tvrzeními, s předloženými a označenými důkazy, a to zejména k pojmům automobil tzv. nový a tzv. "ojetý" nebo "použitý", čímž dle jeho přesvědčení porušily flagrantním způsobem hmotné právo - občanský zákoník v příslušných ustanoveních. Poukázal také na délku řízení, kterou považuje za nepřiměřenou. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu, jímž dne 16. 12. 2010 odmítl dovolání stěžovatele pro jeho nepřípustnost, zásah do práv, kterých se v ústavní stížnosti dovolával, zjištěn nebyl. Konečně nutno dodat, že stěžovatel, jehož dovolací námitky Nejvyšší soud označil za nekonkrétní a za takové, jež nebylo možno podřadit žádnému z dovolacích důvodů vyjmenovaných v §241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu, ani v ústavní stížnosti nic jmenovitě a konkrétně rozhodnutí dovolacího soudu nevytýká a neuvádí, v čem spatřuje případný jeho nesprávný postup. S ohledem na výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Návrh brojící proti rozsudkům a postupu soudu I. a II. stupně je ústavní stížností podanou po lhůtě k tomu stanovené, když pro počátek běhu lhůty k jejímu podání nelze použít ustanovení §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb. - k odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost nedošlo z důvodů závisejících na uvážení Nejvyššího soudu, ale pro zjištění obsažená v odůvodnění předmětného usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. dubna 2011 Jan Musil předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:3.US.702.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 702/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 21. 4. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 3. 2011
Datum zpřístupnění 9. 5. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 9
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §118a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík soud/stížnost na postup soudu
poučovací povinnost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-702-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 69891
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30