infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.02.2011, sp. zn. III. ÚS 827/10 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:3.US.827.10.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:3.US.827.10.1
sp. zn. III. ÚS 827/10 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2011 ve věci navrhovatelky JUDr. J. J., zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem Praha, Krkonošská 16, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 7. 2009 sp. zn. 23 C 175/2005, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 10. 2009, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 sp. zn. 53 Co 474/2009, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se soud I. stupně dopustil mj. chyb ve formulaci výroků a přestože na ně upozornila v odvolání a na pokyn Městského soudu v Praze bylo vydáno opravné usnesení, k nápravě nedošlo. Proto také podala dovolání k Nejvyššímu soudu a ústavní stížnost, v níž navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil v rozsudku soudu I. stupně bod II. a III., stejně jako výrok Městského soudu v Praze, který se dotýkal těchto bodů, když se těmito rozhodnutími cítí dotčena v právech zakotvených v Listině základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, když ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky - stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy přípustných procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení. Z obsahu návrhu vyplývá, že stěžovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání, využila a to je tedy nutno považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že její ústavní stížnost byla podána předčasně a jde tedy o návrh nepřípustný. Lze dodat, že přezkum stížností napadených rozhodnutí Ústavním soudem ještě předtím, než o podaném dovolání rozhodne Nejvyšší soud, by znamenal faktické nahrazení jeho rozhodovací činnosti, čímž by Ústavní soud nepřijatelně vstoupil do soustavy soudů obecných - takový postup by byl v rozporu s §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Konečně pak, poté, co Nejvyšší soud ve věci stěžovatelky rozhodne a stěžovatelka k jeho obsahu bude mít výhrady, je dána možnost ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí ústavní stížností brojit, případně postupovat dle §72 odst. 4 cit. zákona o Ústavním soudu. Pro výše uvedené a s poukazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (usnesení sp. zn. IV. ÚS 393/06 a násl.), bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo. [§43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. února 2011 Pavel Holländer soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:3.US.827.10.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 827/10
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 2. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 23. 3. 2010
Datum zpřístupnění 25. 2. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 4
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §201
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-827-10_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 69110
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30