ECLI:CZ:US:2011:4.US.1243.11.1
sp. zn. IV. ÚS 1243/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky N. T. T., zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2010 sp. zn. 7 To 621/2010 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2010 č. j. 9 T 176/2010-329, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, kterými byla odsouzena za přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 odst. 1 trestního zákona. Uvedla že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 8, čl. 36 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 5 a 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když tato porušení spatřuje jednak v tom, že jako důkazní prostředek byla použita prohlídka jiných prostor, ta však nebyla provedena v souladu se zákonem, tj. jako výlučně neodkladný a neopakovatelný úkon, dále pak v tom, že v průběhu trestního řízení soudy zohlednily skutečnosti, které se však z obsahu trestního spisu nepodávají - jde o zdůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti prohlídky v jiných prostorách, což soudy zdůvodnily tím, že v době prohlídky byla v kontejneru další osoba, a to proti své vůli. Proto poukázala na to, že dle jejího názoru nemohou soudy jako důkazní prostředek použít prohlídku, která nebyla provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, takto zajištěný důkaz nemá použitelnost důkazního prostředku. V souvislosti s těmito námitkami se odvolala i na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 1780/07, II. ÚS 298/05 a II. ÚS 615/06.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších přepisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně dle §254 odst. 1 trestního řádu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, kterým byla obžalovaná, nyní stěžovatelka, uznána vinnou spácháním přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle §268 odst. 1 trestního zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 9 měsíců s podmínečným odkladem na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, a opodstatněně odvolání obžalované proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2010 č. j. 9 T 176/2010-329 zamítl. V odůvodnění svého usnesení se soud II. stupně vypořádal s uplatněnými námitkami, směřujícími proti důkazu a způsobu jeho provedení prohlídkou "jiných prostor", za něž je označen kontejner č. 10 (včetně úkrytu, zbudovaného pod jeho podlahou), ve kterém se mimo zboží nacházeli v inkriminované době, kromě obžalované prodavačky, proti své vůli uzamčeni i dva kupující. Soud také poukázal na dobu provedeného úkonu (18. 5. 2010) a na nález Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010 (ve věci sp. zn. Pl. ÚS 3/09), kterým bylo zrušeno ustanovení §83a v odst. 1 část věty první a věta druhá zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovící podmínky a oprávnění k nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků v přípravném řízení, přičemž pro úplnost je třeba dále odkázat na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 14. 12. 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st. 31/10, jímž jsou vykládány intertemporální účinky nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09, tj. ode dne, v němž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů (ex nunc) s tím, že jeho důvody tedy lze uplatnit do budoucna a nikoliv pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků bylo nařízeno v souladu s tehdy platným a účinným zněním §83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu