infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.05.2011, sp. zn. IV. ÚS 1252/11 [ usnesení / ŽIDLICKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:4.US.1252.11.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:4.US.1252.11.2
sp. zn. IV. ÚS 1252/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelky A. M., právně zastoupené advokátem JUDr. Lubomírem Müllerem, Symfonická 1496/9, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 12. 2010 sp. zn. 9 To 590/2010, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 28. 4. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení městského soudu. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. 11. 2010 sp. zn. 35 T 137/2010 byl K. K. uznán vinným, že odvezl z místa dražby soudním vykonavatelem zajištěný automobil, čímž zmařil účel dražby, tj. výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí k uspokojení pohledávky stěžovatelky a jejího manžela. Uvedeným jednáním naplnil K. K. skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu rozhodnutí s tím, že mu byl uložen podmíněný trest a povinnost uhradit podle svých sil stěžovatelce a jejímu manželovi v průběhu zkušební doby dlužnou částku. Stěžovatelka a její manžel byli jako poškození odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní. Stěžovatelka pokládá ve svém návrhu za nepřijatelné, že odvolací soud neshledal příčinnou souvislost mezi jednáním odsouzeného a vznikem škody na straně stěžovatelky a jejího manžela. K. K. svým jednáním výkon rozhodnutí zmařil a dosáhl toho, že řízení o výkonu rozhodnutí bylo zastaveno, čímž způsobil stěžovatelce a jejímu manželovi škodu. Stěžovatelka má za to, že jí městský soud neposkytl jakožto poškozené v odvolacím řízení řádnou soudní ochranu. III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánu státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelky neshledal. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán. Do pravomoci obecných soudů by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout jen v těch případech, kdyby jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, což se však v předmětném případě nestalo. Ústavní soud má za to, že posouzení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním K. K. a vznikem škody je věcí obecných soudů. Stěžovatelka právní titul pro vymáhání způsobené škody na vedlejším účastníkovi v minulosti získala, a to vydáním pravomocného platebního rozkazu Okresního soudu Praha-východ ze dne 26. 10. 2006 sp.zn. 20 Ro 1281/2006. Skutečnost, že v navazujícím vykonávacím řízení nedošlo k realizaci práva poškozených, ještě neznamená, že se tak nemůže stát v budoucnu, kdy K. K. získá majetek, který bude moci být podroben výkonu rozhodnutí. V rámci soudního řízení nelze ztrácet ze zřetele smysl a účel soudního řízení, kterému se vymyká řetězení soudních sporů o náhradu škody, v nichž by škoda mohla být zvyšována pouhým neúspěšným vykonávacím řízením. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. května 2011 Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:4.US.1252.11.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1252/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 5. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 28. 4. 2011
Datum zpřístupnění 27. 5. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Praha
Soudce zpravodaj Židlická Michaela
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §229
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík exekuce
výkon rozhodnutí
škoda/náhrada
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1252-11_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 70160
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30