infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 02.08.2011, sp. zn. IV. ÚS 1691/11 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:4.US.1691.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2011:4.US.1691.11.1
sp. zn. IV. ÚS 1691/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. Ch., zastoupeného JUDr. Františkem Bártíkem, advokátem se sídlem Libušina ul. 3, 370 06 České Budějovice, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2011 č. j. 20 Co 42/2011-119 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. listopadu 2010 č. j. 10 C 275/2009-98, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou, ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů. Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva, zakotveného v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Mělo se tak stát stručně shrnuto tím, že v důsledku nikoliv včasného odstranění záznamu o jeho odsouzení v Rejstříku trestů mu vznikla (pro nesplnění smluvní podmínky ze smlouvy o převodu práv k užitnému vzoru) škoda, za níž dle přesvědčení stěžovatele nese pro uvedené ve smyslu §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odpovědnost stát. Stěžovatel nejprve popsal průběh celého sporu a v ústavní stížnosti předestřel Ústavnímu soudu námitky, předložené předtím již shodně v odvolání podaném Městskému soudu v Praze. Tvrdil, že pokud smluvními podmínkami smlouvy o převodu práv k užitnému vzoru bylo i ujednání o tom, že předloží do tří dnů od podpisu smlouvy druhé smluvní straně čistý výpis z rejstříku trestů, jakož i o tom, že v případě porušení jakéhokoliv ustanovení smlouvy nebude mít nárok na vyplacení sjednané ceny převodu, potom právě v důsledku kritizovaného jednání státu porušil smluvní povinnost a došlo k uplatnění pro něj nepříznivých právních následků, zakládajících škodu. V důsledku těchto svých tvrzení se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí. Z těchto důvodů není ani povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny [srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další (viz i u ostatních odkazovaných rozhodnutí Ústavního soudu internetové stránky nalus.usoud.cz)]. Z obsahu odůvodnění napadených rozsudků se podává, že obecné soudy se s argumenty stěžovatele náležitě přezkoumatelným způsobem vypořádaly. V odůvodnění jejich rozsudků rozvedené závěry, vyplývající z §415 ve spojení s §441 občanského zákona, a stejně tak i poukaz na subsidiaritu uplatnění nároku na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci z pohledu ústavněprávního obstojí. Takto postačí na argumentaci obecných soudů jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat. O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se v daném případě evidentně nejedná (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další). Vycházeje z uvedeného, Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatele, a proto stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. srpna 2011 Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:4.US.1691.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 1691/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 2. 8. 2011
Datum vyhlášení  
Datum podání 8. 6. 2011
Datum zpřístupnění 16. 8. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.3
Ostatní dotčené předpisy
  • 40/1964 Sb., §415, §441
  • 82/1998 Sb., §13
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na odškodnění za rozhodnutí nebo úřední postup
Věcný rejstřík škoda/náhrada
škoda/odpovědnost za škodu
odpovědnost/orgánů veřejné moci
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-1691-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 70851
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23