ECLI:CZ:US:2011:4.US.1803.11.1
sp. zn. IV. ÚS 1803/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Slaninou, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113/II, proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 61 UL 4/2011 ze dne 13. 4. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, v záhlaví označené usnesení krajského soudu.
Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti i obsahu napadeného rozhodnutí, byl tímto usnesením s řádným zdůvodněním odmítnut podle §174a odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., návrh stěžovatele ze dne 10. 3. 2001 na určení lhůty k provedení "všech procesních úkonů u souborné námitky neúčinnosti doručení písemností Městského soudu v Brně, podané osobně 20. září 2010".
V důvodech své ústavní stížnosti proti uvedenému usnesení směřující stěžovatel popisuje postup Městského soudu v Brně v jeho občanskoprávních věcech, vedoucí k průtahům řízení, který obsáhle kritizuje, neboť soud podle něj nakládá s jeho návrhy "naprosto vadně (slučuje je bez vydání rozhodnutí do jednoho spisu, přiděluje je exekučnímu soudu, nevypravuje písemnosti, anebo je posílá s nezákonnými pokyny poště a na neudanou doručovací adresu)", namítá neúčinnost doručení všech písemností a oponuje zdůvodnění napadeného usnesení, neboť "není v souladu s procesními pravidly i odporuje zásadám výkonu veřejné moci".
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud nezjistil. V posuzované věci krajský soud na základě učiněných zjištění a posouzení jím označených podání stěžovatele ve svém rozhodnutí dostatečně objasnil důvody vedoucí jej k odmítnutí návrhu stěžovatele na určení lhůty podle ustanovení §174a odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., když vysvětlil, že stěžovatel nesplnil svou povinnost specifikovat procesní úkon, jenž má být proveden, přičemž tato povinnost plyne ze samotného znění ustanovení §174a odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. Na zdůvodnění napadeného rozhodnutí, které Ústavní soud považuje za ústavně konformní, lze tak odkázat. Zásah do práva na soudní ochranu stěžovatele tedy Ústavní soud neshledal a jeho ústavní stížnost proto podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu