ECLI:CZ:US:2011:4.US.2068.11.2
sp. zn. IV. ÚS 2068/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Forte-Electro CZ s.r.o., se sídlem v Brně, Heršpická 6, zastoupené JUDr. Jaroslavem Hostinským, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 3, Vinohradská 126, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Cmo 90/2011-142 ze dne 3. května 2011 a proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 21 Cm 32/2010-120 ze dne 8. února 2011 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka, s odkazem na porušení jejího práva na soudní a jinou právní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1), čl. 37 odst. 3) a čl. 38 odst. 2) Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny, domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Brně usnesením č. j. 21 Cm 32/2010-120 ze dne 8. února 2011 odmítl jako opožděné námitky stěžovatelky proti směnečnému platebnímu rozkazu č. j. 21 Cm 32/2010-13 ze dne 19. dubna 2010 a ve vztahu mezi stěžovatelkou a žalobkyní PERFECT INVEST, a.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o námitkách. K odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. 4 Cmo 90/2011-142 ze dne 3. května 2011 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Stěžovatelka v této věci mimo námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu podala též samostatný návrh na vyslovení neúčinnosti doručení směnečného platebního rozkazu stěžovatelce. O tomto návrhu rozhodl Krajský soud v Brně usnesením č.j. 21 Cm 32/2010-92 ze dne 6. října 2010, kterým návrh na vyslovení neúčinnosti zamítl. K odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Olomouci usnesením č.j. 4 Cmo 346/2010-106 ze dne 4. ledna 2011 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti právě uvedeným usnesením podala stěžovatelka Ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením sp. zn. II. ÚS 783/11 ze dne 15. srpna 2011 jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Projednávanou ústavní stížností napadená rozhodnutí stěžovatelka napadá ze stejných důvodů, jaké uvádí ve výše uvedené ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 783/2011. Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat tyto námitky, stejně jako odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u shora uvedeného návrhu stěžovatelky vedeného pod sp. zn. II. ÚS 783/11. Předmětem posouzení je totiž v obou případech jedna a tatáž situace. Čtvrtý senát Ústavního soudu se s argumentací obsaženou v usnesení sp. zn. II. ÚS 783/11 ze dne 15. srpna 2011, které bylo dne 17. srpna 2011 doručeno stěžovatelce, ztotožňuje, a protože nepovažuje za nutné ji opakovat, pouze na ni odkazuje.
Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2011
Michaela Židlická v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu