ECLI:CZ:US:2011:4.US.3487.10.1
sp. zn. IV. ÚS 3487/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti Ing. M. B., zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava, Čs. legií 1719/5, proti rozsudkům Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 8 C 229/2009 ze dne 3. 6. 2010 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 175/2010 ze dne 2. 11. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základních práv zaručovaných čl. 2 odst. 1, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k této Úmluvě, jakož i porušení čl. 1 Ústavy ČR, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů ve výrocích o nákladech řízení.
Jak patrno z obsahu napadených rozhodnutí, bylo prvým z nich rozvedeno k návrhu stěžovatele jeho manželství a uložena mu povinnost nahradit žalované manželce náklady řízení. Druhým z označených rozhodnutí odvolací soud, který rozhodoval jak o odvolání žalované proti výroku o rozvodu manželství, tak o odvolání stěžovatele do výroku o nákladech řízení, napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil v obou výrocích a stěžovateli uložil povinnost nahradit žalované také náklady odvolacího řízení.
Proti těmto rozhodnutím, a to proti jejich výrokům o nákladech řízení, směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s ohledem na okolnosti průběhu manželství, které rozvádí, jakož i s ohledem na to, že, jak tvrdí, žalovaná podala odvolání do výroku o rozvodu manželství zcela účelově a on sám byl při tom v řízení před soudy obou stupňů ve věci samé procesně úspěšný, dává najevo nesouhlas s tím, že mu byla, a to i v odvolacím řízení, uložena povinnost hradit náklady řízení, neboť podle něj "k tomu nebyl dán pražádný důvod". Z těchto v ústavní stížnosti rozvedených důvodů proto navrhuje zrušení označených rozhodnutí v napadených výrocích o nákladech řízení, neboť jimi podle jeho přesvědčení byla porušena jeho základní práva shora označená.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Ve své judikatuře dává Ústavní soud najevo, že otázka nákladů řízení může dosáhnout ústavněprávní dimenze toliko v případě extrémního vybočení z pravidel upravujících řízení a že porušením práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je postup soudu, který je zcela zjevně chybnou aplikací příslušných procesních ustanovení, resp. jeho odůvodnění je zcela nedostačující. Takový stav však v posuzované věci zjištěn nebyl.
Obecné soudy v potřebném rozsahu a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem - poukazem na zjištěné příčiny manželského rozvratu, které byly zjištěny soudem výlučně na straně stěžovatele - vyložily důvody, které je vedly k závěru o aplikaci druhé věty ustanovení §144 o. s. ř., přitom ustanovení §144 o. s. ř., které je speciální úpravou náhrady nákladů řízení o rozvod manželství, aplikoval při svém rozhodování přiměřeně podle §224 odst. 1 o. s. ř. i odvolací soud. Rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení tak Ústavní soud z uvedených důvodů nepovažuje za vybočující z pravidel stanovených zákonem pro toto rozhodování. Uzavírá tedy, že v dané věci porušení základních práv, jichž se stěžovatel dovolává, neshledal, a proto jeho ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2011
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu