ECLI:CZ:US:2011:4.US.3511.11.2
sp. zn. IV. ÚS 3511/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. prosince 2011 ve věci navrhovatele RIO Media, a. s., IČ 28216733, se sídlem Praha 9, Kovanecká 30/2124, zastoupeného JUDr. Věslavem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 5, o ústavní stížnosti proti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Cm 355/2006 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, kterým by výše označenému soudu bylo uloženo, aby nadále neporušoval ústavním pořádkem zaručená procesní práva a aby ke skutkovým zjištěním a důkazním návrhům, jež byly navrženy a doručeny do příslušného spisu žalobcem po 21. 1. 2011, nepřihlížel. Uvedl, že v předmětném řízení soud uložil dle §118a odst. 1 občanského soudního řádu v rámci koncentrace řízení doplnit podanou žalobu o náhradu škody a žalobce poučil tak, že "následkem nesplnění této výzvy bude to, že k těmto skutkovým tvrzením a důkazním návrhům nebude přihlíženo." Žalobce ve lhůtě na výzvu nereagoval, přesto soud prováděl důkazy, které jím byly navrženy až po uplynutí lhůty. V tomto postupu proto vidí protiústavnost a dle jeho přesvědčení popsaný stav nelze kvalifikovat jinak, než jako odepření spravedlnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §75 odst. 1 a §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
K obsahu ústavní stížnosti a protokolu o jednání Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2010 sp. zn. 25 Cm 355/2006 nutno konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani jiných orgánů veřejné moci. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, odrážející se v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež jednotlivci poskytuje právní řád. Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci (usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 236/04). Poněvadž řízení o žalobě, ve které se žalobce proti žalovaným, tj. i proti stěžovateli, domáhá částky 5.977.791,- Kč s přísl., není ukončeno ani před soudem I. stupně, ústavní stížnost napadající postup tohoto soudu je stížností nepřípustnou, neboť stěžovatel dosud nevyčerpal všechny prostředky, které poskytuje zákon k ochraně jeho tvrzených práv, tedy i odvolání a v jeho rámci návrh na přezkoumání rozhodnutí a tomu předcházejícího postupu soudu (§205 odst. 1 občanského soudního řádu).
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2011
Pavel Holländer
soudce zpravodaj