ECLI:CZ:US:2011:4.US.3583.10.2
sp. zn. IV. ÚS 3583/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu J. K., bez právního zastoupení, směřujícím proti postupu Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. Ntn 181/2004, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 16. prosince 2010, navrhovatel namítal zásah do jeho práva na rovnost občanů. Ve svém podání uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Třinci ze dne 19. listopadu 2003, č.j. 1 T 120/2003-116, byl odsouzen za krádež vloupáním. V uvedené věci podal odvolání, o němž rozhodl zřejmě Krajský soud v Ostravě dne 15. června 2004, pod sp. zn. 7 To 89/2004, pro stěžovatele zjevně nepříznivě, a proto podal dne 21. května 2004 dovolání k Nejvyššímu soudu, doplněné na výzvu Nejvyššího soudu dne 12. července 2004. Dne 27. července 2004 Nejvyšší soud ČR stěžovateli, pod sp. zn. Ntn 181/2004 podání vrátil s tím, že dovolání je možno podat pouze prostřednictvím obhájce. Navrhovatel se léta snažil zajistit si právní pomoc, prostřednictvím České advokátní komory, Evropského soudu pro lidská práva i Evropského parlamentu, který mu dne 25. ledna 2006 doručil doporučení obrátit se na Ústavní soud. Za dané situace se tedy navrhovatel svým podáním domáhal projednání svého dovolání věci u Ústavního soudu, které měl Ústavní soud uznat za porušení zákona a nařídit Nejvyššímu soudu projednání dovolání i bez právníka.
Ústavní soud se proto nejprve zaměřil na procesní náležitosti projednávaného podání k Ústavnímu soudu. Navrhovatel nebyl zejména právně zastoupen, návrh nepředložil ve stanoveném počtu stejnopisů a ani nedodal kopii o posledním procesním prostředku, kterou mu zákon poskytuje [navrhovatel sice tvrdil doložení 28 příloh vztahujících se k dané věci, ani jedna z nich však nebyla fakticky přiložena (podání navrhovatele, po posouzení rozdělené na pět samostatných podání vedených pod sp. zn. II. ÚS 3581/10, I. ÚS 3582/10, IV. ÚS 3583/10 a I. ÚS 3584/10, a SPR ÚS 62/10, čítalo celkem 7 listů, které společně s obálkou měly hmotnost nepřevyšující 42g - údaj pošty uvedený na obálce zásilky)]. Z lustra jeho podání se přitom podává, že navrhovatel se na Ústavní soud obrátil opakovaně, více než 50 x, přitom s vadou absence povinného právního zastoupení ve více než 20 případech, a to přesto, že k jejímu odstranění byl v minulosti opakovaně vyzýván s poučením, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude jeho návrh odmítnut (např. sp. zn. IV. ÚS 56/06, II. ÚS 256/06, II. ÚS 2521/07, I. ÚS 3016/07, III. ÚS 272/08, I. ÚS 3040/08, II. ÚS 1066/09, I. ÚS 2304/09 aj.). Rovněž byl v minulosti mnohokrát poučen o tom, že není nutnou podmínkou, aby se mu takovéhoto poučení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze tedy vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovateli zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Za této situace by nové poučování stěžovatele o vadách ústavní stížnosti a možnostech jejich odstranění bylo jen postupem neefektivním a formalistickým.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavnímu soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak. V projednávaném případě tato situace nastala, a proto Ústavní soud návrh odmítl, aniž by vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2011
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka