ECLI:CZ:US:2011:4.US.500.11.1
sp. zn. IV. ÚS 500/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2011 o ústavní stížnosti R. T., zastoupeného JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem, AK Králodvorská 16, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 8. 2000 sp. zn. 6 C 2061/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku obecného soudu v jeho civilní věci s tím, že jím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a soudní ochranu ve smyslu článku 36 odst. 1, článku 37 odst. 3 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel uvádí, že se o existenci ústavní stížností napadeného rozsudku, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci v rozsudku specifikovanou částku, dozvěděl teprve dne 15. 12. 2010 ze sdělení zaměstnankyně Obvodního soudu pro Prahu 8 informujícího jeho právního zástupce o vykonávacím řízení sp. zn. 42 Nc 3474/2009.
Stěžovatel obvodnímu soudu vytýká, že mu jakožto osobě neznámého pobytu ustanovil v nalézacím řízení opatrovnici dle ustanovení §29 odst. 3 o. s. ř., aniž by předtím řádně provedl šetření stran jeho skutečného pobytu, neboť se omezil pouze na dotaz u Centrální evidence obyvatelstva a evidence osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Na podporu svého tvrzení o nedostatečnosti takového postupu stěžovatel poukazuje na nálezy sp. zn. I. ÚS 2369/07 a IV. ÚS 1778/08. Nadto dle jeho mínění soud nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech sp. zn. I. ÚS 1642/08, II. ÚS 460/09, I. ÚS 3059/07, III. ÚS 1231/09, II. ÚS 171/06, I. ÚS 264/06, II. ÚS 565/03, IV. ÚS 811/05, II. ÚS 629/04 a I. ÚS 559/2000, neboť opatrovnicí byla ustanovena zaměstnankyně obvodního soudu, která ve věci nečinila žádné úkony, nehájila zájmy stěžovatele a toliko přebírala stěžovatelovu poštu.
V projednávané věci je námitka, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu stěžovatele, klíčová.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dřívější judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle §229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle §234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v §229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Namítá-li stěžovatel neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jeho práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2011
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj