ECLI:CZ:US:2012:1.US.216.12.1
sp. zn. I. ÚS 216/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky J. Z., zastoupené JUDr. Petrem Elšíkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 20 Cdo 3636/2011-263, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše citovaného rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud odmítl její dovolání, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 25. ledna 2011 č. j. 22 Co 9/2008-225, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách o nařízení výkonu rozhodnutí. Uvedla, že se postupem a rozhodnutím dovolacího soudu cítí dotčena v právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a poněvadž k odmítnutí dovolání došlo uplatněním ustanovení čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., navrhla současně jeho zrušení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení, kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání pro jeho nepřípustnost, zásah do práva, jehož se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně s poukazem na čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž došlo ke změně občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) konstatoval, že podle uvedeného přechodného ustanovení zákona č. 7/2009 Sb. a §238a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (včetně zákona č. 7/2009 Sb.), není dovolání stěžovatelky proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přípustné s ohledem na dobu vydání napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové dne 25. ledna 2011, což je po skončení účinnosti (tj. po 30. červnu 2009) dříve platného ustanovení §238a odst. 1 písm. c) až f), umožňujícího mj. podat dovolání i proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Návrhem na zrušení dovolacím soudem použitého přechodného ustanovení, vztahujícího se k předmětné věci, se po odmítnutí ústavní stížnosti pro její neopodstatněnost nelze zabývat [§64 odst. 1 písm. e), §74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Nutno dodat, že od 1. 7. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 7/2009 Sb., čímž došlo ke změně občanského soudního řádu - v obsahu §238a tak, že již s přípustností dovolání proti rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nepočítá a možnost takového dovolání tedy nezakotvuje. Proto pro absenci předmětného ustanovení nebylo dovolání stěžovatelky shledáno přípustným, když ani použití čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb. jeho podání neumožňovalo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. února 2012
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu