ECLI:CZ:US:2012:1.US.2239.12.1
sp. zn. I. ÚS 2239/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, o ústavní stížnosti stěžovatele P. D., proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 26 T 60/2011-46 ze dne 14. 10. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Ústavnímu soudu byl dne 15. června 2012 doručen strohý přípis stěžovatele, obsahující žádost "o přezkoumání případu pod č. j. 26 T 60/2011". Tento přípis byl posouzen jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti.
2. Návrh trpěl nedostatky a vadami; Ústavní soud z důvodu procesní ekonomie před tím, než by vyzval stěžovatele k odstranění vad, zjišťoval, zda jsou dány i takové podmínky pro pokračování řízení, jejichž nesplnění by ani k výzvě soudu nemohlo být odstraněno.
3. Krajský soud v Ústí nad Labem Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel podal proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 26 T 60/2011-46 ze dne 14. 10. 2011 projednatelné odvolání, na základě kterého byl rozsudek nalézacího soudu potvrzen (resp. odvolání zamítnuto). Právní moc rozhodnutí nastala 13. 12. 2011.
II.
4. Ústavní stížnost je pozdě podaná.
5. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), resp. ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (ustanovení §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu). Od právní moci rozsudku (resp. jeho doručení stěžovateli) uplynulo více než 6 měsíců, z čehož plyne, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán po lhůtě stanovené zákonem. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by vzhledem k uvedenému bylo jen nadbytečným formalismem, a proto k tomuto procesnímu postupu Ústavní soud nepřikročil.
6. Jestliže stěžovatel uvedl, že se k trestné činnosti doznal "pod příslibem policie, že bude propuštěn", avšak "v případě nebyla vyslechnuta důležitá svědkyně E. A. a ještě jedna paní", pak Ústavní soud nad rámec uvedeného sděluje, že stěžovatel tyto skutečnosti může uplatnit v rámci návrhu na povolení obnovy řízení.
7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavní soud proto posoudil ústavní stížnost jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho uplatnění, o kterém bylo podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. října 2012
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj